• Shuffle
    Toggle On
    Toggle Off
  • Alphabetize
    Toggle On
    Toggle Off
  • Front First
    Toggle On
    Toggle Off
  • Both Sides
    Toggle On
    Toggle Off
  • Read
    Toggle On
    Toggle Off
Reading...
Front

Card Range To Study

through

image

Play button

image

Play button

image

Progress

1/33

Click to flip

Use LEFT and RIGHT arrow keys to navigate between flashcards;

Use UP and DOWN arrow keys to flip the card;

H to show hint;

A reads text to speech;

33 Cards in this Set

  • Front
  • Back
  • 3rd side (hint)

Špaček obecný

(svatební šat černý s zeleným a fialovým leskem, prostý šat hustě bíle tečkované; tažní, u nás únor-říjen; živočišná+rostlinná; modrá vejce, hnízdní parasitismus; po vyhnízdění hejna, škody na vinicích)

Lyska černá

(červené oko; černá s bílým čelním štítkem, světlý zobák a plováky; stojaté vody, částečně tažná; agrese při bránění teritoria a nedostatku potravy - i zabití mláďat)

Polák chocholačka

(potápivý kachnovitý pták; žluté oko; svatební šat leskle černý, bílé boky, chocholka; prostý šat matně černý s šedou; samice hnědá; částečně tažný, u nás celoročně; zarostlé stojaté vody, potápění; zajímavý tok s dvořením a potápěním)

Polák velký

(potápivý kachnovitý pták; červené oko; svatební šat bílý hřbet, hnědá hlava, zbytek černý; prostý šat hnědý jako samice; převážně tažný, u nás hnízdí i hojně zimuje; vejce světle žlutá)

Perlička obecná (kropenatá)

(hrabavý pták, v zákoně jako obecná; neopeřená hlava s přilbicí, zavalité tělo, peří černé s bílými tečkami; hejna 25, v hnizdištích 1000; převážně na zemi, útěk spíš než úlet; "helmeted guinea fowl" - chovali Řekové+Římani, středověk nic, až v 15. stol. Portugalci z Guineje; nahnědlá vejce; ostražité, dobrý sluch i zrak, toulavost; nízká domestikace na domácí a velkochov, ale moc vysoká na volný chov - snadná kořist; hlídaly bažantnice:)

Bažant obecný

(ring-necked pheasant, 2 kg; červené laloky, bílý obojek, krk tmavě modrý se zeleným a fialovým leskem, tělo bronzový lesk, klín tmavě hnědý, ostruhy; slepice hnědá s tmavými skvrnkami; stálí, teritoriální, polygamní; popelení; smíšená, převážně rostlinná potrava; původ z Gruzie, přivezli Ř+Ř, u nás od 14. stol.; pomalu létají, dobře se trefují - oblíbení; od 11. stol., u nás hodně bažantnic, proslulé, na královské dvory - německy „der bohmische Jagdfasan“, a francouzsky “Fasain de Boheme“)

Bažant královský

(klín až 170 cm, světlý s hnědými proužky, tělo zlatě a bíle šupinaté peří, hlava bílá s černou páskou přes oči; samice hnědá s černou čepičkou; více v lese, plachý; v toku brání teritorium, útoči i na b. obecného)

Krocan divoký

(největší hrabavý pták, až 10 kg samec, poloviční samice;

Sluka lesní

(hnědá, dlouhý zobák; červy, které uchopí hmatovými tělísky na konci zobáku; polyandrická; hnízdo důlek v zemi)

Holub hřivnáč

(oko žluté, šedý s vínovou hrudí, výrazná bílá skvrna po stranách krku; tažný únor-říjen; v lesích, začíná i ve městech; potrava rostlinná; během toku let nahoru-tlesknutí křídly-dolů, hnízdí do července)

Hrdlička zahradní

(červené oko, béžově hnědá, tmavý obojek; není tažná, synantropní, hejna desítek jedinců, nocoviště až tisíce; potrava semena, bobule, rostliny; tok teritoriální, létají krouživě nahoru-dolů, hnízdo na stromech, 2-6 snůšek po 2 bílých vejcích)

Straka obecná

(krkavcovitý pěvec; černá s bílým bokem a modrým pruhem, ocas lesk do zelena a křídla do modra; žere všechno vč. odpadků, vybírá vejce a mláďata; bytelné hnízdo se stříškou, nepoužívá dvakrát, takže využívají jiní ptáci - poštolka, kalous -, kteří to neumějí)

Vrána obecná (černá, šedá)

(krkavcovitý pěvec; matně černá s černým zobákem, rovný konec ocasu - havran zakulacený, krkavec klínovitý; všežravá až živočišná, plení hnízda; stálá, monogamní, páry po celý život; hnízdění teritoriální, jednou březen-duben, samice krmená samcem!, zbytek roku v hejnech)

Havran polní

(krkavcovitý pěvec; leskle černý se světlým šedým zobákem a holým ozobím; tažný, u nás po celý rok - zimuje u nás; všežravý až živočišný, ale požírá i úrodu obilí; hnízdí v koloniích, na jaře 3-5 vajec hnědých s tmavými skvrnami, samice krmená samcem)

Krkavec velký

(krkavcovitý pěvec; lekle černý s tmavým zobákem a opeřeným ozobím; klínovitý ocas a prstovité zakončení křídel jako u orla; všežravec, drobní savci a ptáci, vajíčka, mršiny, odpadky; monogamní páry po celý život, teritoriální při hnízdění, brání i před dravci např. házením kamenů; nesmírně inteligentní, jedni ze 4 tvorů - člověk, mravenec, včela -, kteří jsou schopni komunikovat o vzdálených věcech, umí řešit problémy, mladí si hrají s větvičkami a sáňkují)

Kormorán velký

(potápivy velký, černé peří, hnědo-šedá kresba na křídlech, žlutý zobák; tažný; výhradně ryby, i organizovaně, působí velké škody, které stát proplácí (36mil. Kč), ale zároveň dává povolenky k lovu; potápí se a loví ryby, u toho se ale promáčí a pak se suší - ostatní vodní ptáci ne; hnízdo na stromech u vody, které potom hynou kvůli trusu; hnízdí tu 350 párů (v Dánsku 40 tis.), zimuje 15000 ptáků ze severských zemí)

Racek chechtavý

(bílý, šedá křídla, černá skvrna za okem, svatební šat = tmavohnědá maska na hlavě; hmyz, odpadky, rostliny; hnízdí v koloniích v močálech nebo rákosí, na zemi, 3 vejce; dříve rostla populace - méně dravců, pak nevysvětlitelný pokles)

Volavka popelavá

(brodivý žlutý zobák, šedé peří, černé konce křídel, chocholka na temeni; esovitě stočený krk! - čáp natažený; rybníky, tam "harpunuje" čolky, mloky, hlodavce - hraboše na polích, ryby, ...; tažná, kolonie, hnízda na stromech, 3-5 mláďat)

Křepelka polní

(nejmenší hrabavý bažantovitý, hnědá se světlejším břichem, ; jediná z hrabavých tažná do Afriky - viz Exodus, křepelky zázračně nasytící Izraelity; polygamní na rozdíl od koroptve, kohoutci v toku agresivně bojují; nekrmivá mláďata hmyz, dospělí nejvíce semena trav; ohrožuje ji vyžínání brzo)

Orebice horská
(šedohnědá, výrazné pruhy na boku a na krku, kohoutek červený zobák a stojáčky, ostruhy; monogamní, hnízdí v párech, tok v květnu, 8-15 vajec 25-26 dnů)

Holub doupňák

(šedý, od jiných odlišuje zelenavě měnivá skvrna na krku, hnízdí pospolu v listnatých lesích v dutinách, dvojí snůška - potřebuje dvě dutiny)

Tetřev hlušec

(hrabavý tetřevovitý; samec jen o málo menší než krocan, tmavý, červené poušky kolem očí, modrozelený lesk na hrudi, bílá skvrna u křídla, několik na tatrči; samice hnědá, tmavě proužkovaná; stálý, někdy přelétá za potravou, u nás jediná životaschopná populace na Šumavě; jehl. nebo smíš. lesy s bobulemi, v zimě jehličí, pupeny; většinu roku žijí pohlaví odděleně, tok březen-květen - pukání-trylek-vylousknutí-broušení, samice navštěvují několik tokanišť a páří se s dominantním samcem; ostražití; hnízdo důlek v zemi, 10 vajec 26-28 dnů; ohrožen kvůli lesnímu hospodaření, rušení při hnízdění a vysokému stavu predátorů lišky a kuny)

Tetřívek obecný

(hrabavý tetřevovitý; velký jako slepice, tmavý, ocas lyra, slepice hnědá ; výskyt Krušné hory, Jizerky, Šumava; polygamní, tok pšoukání-bublání-kodrcání, bojují mezi sebou, nejúspěšnější se páří s většinous samic v okolí; hnízdo na zemi, 10 vajec 26 dnů, zbytek roku v hejnech podle pohlaví; zimu a nepříznívé počasí přečkávají pod sněhovou pokrývkou)

Koroptev polní

(hrabavý bažantovitý; trochu >holub, hnědá hlava, šedé tělo s hnědými pruhy; bývaly miliony, v 60's statisíce, teď desetitisíce - scelování pozemků, mechanizace, pesticidy; hnízdí 1x ročně, monogamní, 12-20 vajec po 1 denně, 24 dnů, mláďata choulostivá + vysoké ztráty - vrána, ježek, pes, kočka, lasicovití, člověk)

Husa velká

(kachnovitá, největší naše; oranžový zobák, hnědošedá, tmavší hlava a konce letek; hnízdí 1x ročně od března do července, 4-6 vajec 27-28 dní

Husa polní

(jako husa velká, jen menší a šedý zobák)

Husa běločelá

(bílé čelo, narůžovělý zobák)

Kachna divoká - březňačka

(plovavá kachna, přizpůsobivá; prostý šat hnědý s modrým pruhem na křídlech - stejný, jen samec světlejší zobák, svatební šat samečka šedý s kovově zelenou hlavou; počátkem června pelichají - 3 týdny neschopní letu; potrava 90 % rostlinná, na souši i ve vodě; tažná, hnízdění od března, v párech, 9-13 vajec, 23-29 dní, mláďata nekrmivá, zajímavý "imprinting" - za matku můžou považovat slepici, člověka i míč, pokud si ho tak "vtisknou" mezi 8.-20. hodinou života. Kačeři, na které nezbyde kachna, honí, klovou a pak znásilňují kachny i jiných druhů, i sami mezi sebou)

Kachny plovavé - čírka obecná

(nejmenší plovavá kachna, šikovný letec - start kolmo z vody a rychlý let)

Jeřábek lesní

(jako koroptev, nenápadně hnědý, hruď bělavá s hnědými šupinkami; monogamní, rodina pohromadě až do podzimu)

Sojka obecná

(krkavcovitý pěvec velikosti holuba, hnědý s černým ocasem a zobákem, na křídlech modrá pírka s černými proužky; rostlinná strava, žaludy, bukvice, ořechy, obilí, bobule, částečně živočišná bezobratlí i obratlovci; hnízdí květen-červen na stromech či keřích (5m vysoko), 5-7 vajec 16-17 dní; bývala lovena a pojídána, teď hájená, velmi ostražitá, křičí při nebezpečí, imituje ostatní ptáky)

Kachny plovavé - kopřivka obecná

(plovavá kachna, svatební šat šedý, světle hnědá hlava, bílé zrcátko)

Kachny plovavé - lžičák pestrý

(plovavá kachna, tažná, širokým zobákem s hřebenovitým okrajem umí na rozdíl od ostatních "pročesávat" povrch vody, kde jsou malí korýši a plankton).