Use LEFT and RIGHT arrow keys to navigate between flashcards;
Use UP and DOWN arrow keys to flip the card;
H to show hint;
A reads text to speech;
122 Cards in this Set
- Front
- Back
produktivita ekonomiky |
měřitelný výstup dělitelný měřitelným vstupem |
|
základní makroekonomická otázka |
Jak rozmístit disponibilní zdroje mezi příležitosti tak, aby bylo dosaženo maximálního výnosu (uspokojení)? |
|
předpoklad „ceteris paribus“ |
„za neměnných podmínek“ změny některých faktorů se neberou v úvahu |
|
agregátní poptávka |
suma poptávky, která se vyskytuje ve všech dílčích sektorech ekonomiky |
|
vzorec agregátní poptávky |
AD = C + I + G + Ex C - sektor domácností I - sektor firem G - sektor státu Ex - čistý export |
|
proč je AD klesající? |
1. efekt reálných peněžních zůstatků 2. efekt úrokové míry 3. efekt mezinárodního obchodu |
|
důvody růstu AD
|
1. vzrůst nominálních důchodů spotřebitelů 2. očekávání spotřebitelů a firem vzhledem k budoucímu vývoji |
|
agregátní nabídka |
suma všech výrobků a služeb nabízených ze strany firemního sektoru v rámci dané ekonomiky |
|
disponibilní prostředky firem |
N - přírodní zdroje H - lidské zdroje C - reálný a finanční kapitál T - úroveň technologie |
|
co znamenají „cenové a mzdové strnulosti“? |
nemůžeme jít pod určitou nominální cenu |
|
hrubý domácí produkt |
celková peněžní hodnota statků a služeb vyprodukovaných výrobními faktory v národním hospodářství |
|
hrubý národní produkt |
celková peněžní hodnota finálních statků a služeb vytvořených výrobními faktory ve vlastnictví občanů dané země |
|
typy HDP |
1. nominální 2. reálný 3. potenciální |
|
HDP nominální |
celková peněžní hodnota statků a služeb vyprodukovaných za 1 rok výrobními faktory v národním hospodářství vyjádřená v tržních (běžných) cenách daného roku |
|
HDP reálný |
ocenění v cenách výchozího roku; stálých cenách |
|
výhoda HDP reálného |
umožňuje srovnávat změnu HDP v čase |
|
HDP potenciální |
úroveň výstupu ekonomiky při plném využití VF |
|
metody výpočtu HDP |
1. produkční 2. výdajová 3. důchodová |
|
vzorec produkční metody |
HDP = produkce - mezispotřeba + daně z produktů - dotace na produkty |
|
vzorec výdajové metody |
HDP = C + I + G + X |
|
vzorec důchodové metody |
HDP = hrubé mzdy + čisté úroky + renty + hrubé zisky podniků vč. dividend + amortizace + nepřímé daně jako přirážka k tržním cenám |
|
makroekonomická rovnováha |
ideální stav, který nevyžaduje změny, neboť všechny trhy v ekonomice jsou současně v rovnováze |
|
modely makroekonomické rovnováhy |
1. klasický model 2. Keynesiánský model 3. neokeynesiánský kompromis |
|
klasický model makroekonomické rovnováhy |
na všech trzích ceny pružně reagují na nabídku a poptávku |
|
Keynesiánský model makroekonomické rovnováhy |
silně omezená elasticita cen plynoucí z nedokonalé konkurence |
|
neokeynesiánský kompromis |
sloučení klasické a Keynesiánské teorie |
|
co vyjadřuje hospodářský cyklus? |
HC vyjadřuje kolísání ekonomické aktivity (reálný produkt) okolo dlouhodobého trendu (potenciální produkt) |
|
faktory ovlivňující ekonomický růst |
1. zdroje 2. investice do lidských zdrojů 3. technologie 4. investiční statky 5. úspory 6. mobilita výrobních faktorů 7. opatření na straně poptávky |
|
deflační mezera |
pokles aktuálního produktu pod potenciální a snížení cenové hladiny |
|
inflační mezera |
výrazný růst cenové hladiny |
|
exogenní faktory hospodářských cyklů |
1. technické a vědecké objevy 2. klimatické změny 3. války 4. přírodní katastrofy |
|
endogenní faktory hospodářských cyklů |
1. investiční změny 2. spekulativní bubliny 3. fiskální a monetární zásahy 4. další změny státních regulací a legislativy |
|
hlavní ekonomické teorie příčin hospodářských cyklů |
1. Friedmanova teorie 2. Keynesova teorie 3. teorie reálných hospodářských cyklů 4. teorie politického cyklu |
|
Friedmanova teorie příčin hospodářských cyklů |
monetární teorie hospodářského cyklu ➡️ cyklické výkyvy způsobují šoky v peněžní nabídce |
|
Keynesova teorie příčin hospodářských cyklů |
teorie nedostatečně efektivní agregátní poptávky ➡️ ekonomická recese je způsobena poklesem investic a spotřeby |
|
teorie reálných hospodářských cyklů |
podstata recese tkví v externích šocích a tím vyvolává nárůst investiční aktivity |
|
teorie politického cyklu |
politika poptávkové expanze před volbami a politika poptávkové restrikce po volbách |
|
typy hospodářských cyklů (z hlediska délky) |
1. Kitchinovy (krátkodobé) cykly 2. Junglarovy (střednědobé) cykly 3. Kundratěvovy (dlouhodobé) cykly |
|
definice peněz |
aktiva, která jsou všeobecně přijímána při placení za zboží a služby nebo při úhradě dluhů |
|
funkce peněz |
1. všeobecný prostředek směny 2. zúčtovací jednotka 3. uchovatel hodnoty 4. úvěrový prostředek |
|
vlastnosti peněz |
1. dělitelnost 2. zaměnitelnost 3. přenositelnost 4. trvalost 5. trvanlivost |
|
vývoj peněžní směny |
1. komoditní peníze 2. drahé kovy 3. papírové peníze 4. emise a oběh peněz ve vyspělých tržních ekonomikách |
|
bilance peněz (vzorec) |
zahraniční aktiva vyjádřená v domácí měně + poskytnuté úvěry v domácí ekonomice = peníze + další složky měnových agregátů + ostatní položky |
|
likvidita peněz |
rychlost, s jakou je možná přeměna aktiv na hotové peníze |
|
aktiva podle míry likvidity |
1. oběživo 2. bezhotovostní peníze 3. zůstatky na termínovaných účtech 4. cenné papíry 5. pozemky a fyzický kapitál 6. lidský kapitál |
|
hlavní funkce centrální banky |
1. formulace a realizace monetární politiky 2. emisní funkce 3. poskytování úvěrů obchodním bankám 4. správce měnových rezerv a státního dluhu 5. bankovní dozor 6. bankovní služby pro stát a veřejný sektor 7. reprezentativní funkce |
|
nejvyšší řídící orgán centrální banky |
bankovní rada |
|
dva základní požadavky na význam a postavení centrální banky v NH |
1. CB by měla být nezávislou institucí 2. cílem CB je péče o kvalitu měny a dlouhodobou stabilitu kupní síly peněz |
|
3 typy operací obchodních bank |
1. depozitní (pasivní povahy) 2. úvěrové (aktivní povahy) 3. převody depozitních peněz a další služby zákazníkům (zprostředkovatelské povahy) |
|
hlavní principy činnosti obchodních bank |
1. rentabilita 2. likvidita 3. jistota |
|
peněžní trh |
místo, kde se reguluje množství peněz v ekonomice |
|
motivy držení peněžních zůstatků |
1. transakční - nakupování zboží, placení účtů 2. opatrnostní - pro případ nenadálých událostí 3. spekulační - peníze jsou uchovateli hodnoty |
|
vzorec peněžní zásoby |
M = oběživo + vklady |
|
vzorec peněžní báze |
MB = oběživo + rezervy |
|
vzorec úzkých peněz (M1) |
oběživo + jednodenní vklady |
|
vzorec středních peněz (M2) |
M1 + vklady do 2 let + vklady do 3 měsíců |
|
vzorec širokých peněz (M3) |
M2 repo + akcie/podílové listy + dluh. CP |
|
peněžní multiplikátor |
regulátor tvorby depozitních peněz; jeho hodnota zobrazuje, kolikrát se v ekonomice znásobí počáteční přírůstek množství peněz |
|
vzorec peněžního multiplikátoru |
M - peněžní zásoba MB - peněžní báze Cr - podíl oběživa na vkladech D - vklady R - rezervy Rr - míra bankovních rezerv |
|
Fisherova rovnice směny |
M × V = P × Y
M - peněžní zásoba (AD) V - doba obratu peněz P - cenová hladina Y - produkt (AS) |
|
cenové indexy pro měření inflace |
1. deflátor HDP 2. index spotřebitelských cen (CPI) 3. index cen výrobců |
|
výpočet deflátoru HDP |
HDPn / HDPr × 100 |
|
index spotřebitelských cen |
vážený průměr změn cen vybraných druhů zboží a služeb, které jsou obsaženy ve spotřebním koši |
|
na čem je založen index cen výrobců? |
PPI je založen na cenách komodit zahrnujících ceny potravin, zpracovatelského a těžebního průmyslu. |
|
inflace dle míry nárůstu cenové hladiny |
1. mírná 2. pádivá 3. hyperinflace |
|
inflace dle inflačního impulsu |
1. poptávková 2. nákladová |
|
inflace dle projevu |
1. otevřená 2. skrytá 3. potlačená |
|
inflace podle faktorů, které nebyly zahrnuty do změn cenové hladiny |
1. měnově-politická inflace 2. čistá inflace 3. jádrová inflace |
|
desinflace |
situace, kdy přestože ve státě dochází k inflaci, má míra inflace klesající tendenci |
|
stagflace |
situace, kdy ekonomická aktivita stagnuje |
|
slumpflace |
situace, kdy je pokles výkonu ekonomiky doprovázen růstem cenové hladiny |
|
trh práce |
místo, kde se střetává nabídka práce s poptávkou po práci |
|
faktory tvořící trh práce |
1. nabídka práce 2. poptávka po práci 3. cena práce - mzda |
|
nabídka práce je závislá na: |
1. výši reálné mzdové sazby 2. mezní újmě z práce spojené s obětováním volného času |
|
podmínky pro zahrnutí mezi nezaměstnané |
1. věk 15-74 let 2. osoba nebyla zaměstnaná 3. aktivně hledala práci (předchozí 4 týdny) 4. byla připravena k nástupu do práce (nejpozději do 14 dnů) |
|
druhy nezaměstnanosti podle příčin |
1. frikční 2. strukturální 3. cyklická 4. sezónní |
|
aktivní politika zaměstnanosti |
souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti |
|
nástroje aktivní politiky zaměstnanosti |
1. rekvalifikace 2. investiční pobídky 3. veřejně prospěšné práce 4. společensky účelná pracovní místa 5. příspěvek na zapracování 6. příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program 7. poradenství |
|
pasivní politika zaměstnanosti |
evidence nezaměstnaných a vyplácení podpory v nezaměstnanosti |
|
Okunův zákon |
1% snížení (zvýšení) míry nezaměstnanosti je spojeno s 2% nárůstem (poklesem) reálného HDP |
|
cíle hospodářské stabilizační politiky |
1. zaměstnanost 2. vysoká úroveň a růst produktu 3. stabilita cenové úrovně v podmínkách volných trhů 4. ekonomická aktivita země se zahraničím |
|
nástroje hospodářské politiky |
1. fiskální politika 2. monetární politika 3. vnější obchodní a měnová politika 4. důchodová politika |
|
cíl fiskální politiky |
stabilizace vzájemných vztahů mezi ekonomickým růstem, zaměstnaností a inflací |
|
vykonavatelé fiskální politiky |
vlády zemí a ministerstva financí |
|
státní rozpočet |
plán všech příjmů a výdajů rozpočtové soustavy |
|
veřejné rozpočty obsahují: |
1. státní rozpočet 2. rozpočty regionálních a místních orgánů státní správy a samosprávy 3. rozpočty zdravotních pojišťoven 4. rozpočtové fondy veřejnoprávního charakteru 5. rozpočty orgánů a organizací napojených přímo na vládu |
|
funkce státního rozpočtu |
1. alokační - rozděluje prostředky s cílem zajistit efektivní plnění funkcí státu 2. redistribuční - přerozděluje prostředky mezi občany s cílem snižovat sociální rozdíly 3. stabilizační - nastavení příjmů a výdajů usiluje o stabilní vývoj ekonomiky |
|
rozpočtové provizorium |
situace, kdy státní rozpočet není před zahájením roku schválen |
|
příjmy státního rozpočtu |
1. přímé daně 1.1 daň z příjmů FO 1.2 daň z příjmů PO 1.3 daně vztahující se k majetku 2. nepřímé daně 2.1 daně univerzální (DPH) 2.2 daně selektivní 2.3 daně spotřební 3. daním podobné platby dané zákonem 3.1 cla na zboží 3.2 poplatky sociálního a nemocenského pojištění 4. nedaňové příjmy 5. kapitálové příjmy 6. dotace |
|
financování deficitu státního rozpočtu |
1. emise státních pokl. poukázek a obligací (dluhopisů) 2. půjčka státního orgánu u ČNB proti zástavě CP 3. půjčka od zahraničních institucí 4. prodej státního majetku |
|
předpoklady fungování monetární politiky |
1. rozvinutý peněžní oběh 2. rozvinutý úvěrový systém 3. rozvinutý trh kapitálu 4. centrální banka nezávislá na vládě výlučným emitentem peněz |
|
bezprostřední cíl vnější obchodní a měnové politiky |
ovlivnění platební bilance se zahraničím a ovlivnění měnových kurzů |
|
konečné cíle vnější obchodní a měnové politiky |
1. cenová stabilita 2. zaměstnanost 3. ekonomický růst |
|
obchodně politická cla |
1. autonomní 2. smluvní |
|
cla z hlediska pohybu zboží |
1. vývozní 2. dovozní 3. tranzitní |
|
cla z hlediska účelu |
1. fiskální 2. ochranná 3. prohibitivní 4. skleníková 5. antidumpingová 6. preferenční 7. odvetná 8. vyrovnávající 9. vyjednávací |
|
embargo |
zákaz vývozu do nějakého státu nebo zákaz obchodování se státem |
|
devalvace |
oslabení měnového kurzu jedné měny vůči ostatním měnám v systému fixních kurzů |
|
revalvace |
posílení měnového kurzu jedné měny vůči ostatním měnám v systému fixních kurzů |
|
apreciace |
zhodnocení kurzu jedné měny vůči ostatním měnám v systému pohyblivých kurzů |
|
depreciace |
znehodnocení kurzu jedné měny vůči ostatním měnám v systému pohyblivých kurzů |
|
nástroje expanzivní politiky |
1. změna úrokové sazby 2. operace na volném trhu 3. změna povinných minimálních rezerv |
|
implicitní náklady |
náklady obětované příležitosti; při rozhodování mezi dvěma situacemi |
|
podmínky dokonalé konkurence |
1. homogenní produkt 2. volný vstup na trhy 3. dokonalá informovanost 4. nulové náklady na změnu dodavatele |
|
poptávkové šoky |
1. růst bohatství domácnosti 2. pokles míry zdanění důchodů 3. růst počtu obyvatelstva 4. posílení optimismu domácností a firem |
|
nabídkové šoky |
1. zvýšení mezd 2. zvýšení cen nezbytností |
|
nepříznivý nabídkový šok |
zvýšení ceny a snížení HDP |
|
příznivý nabídkový šok |
snížení cen a zvýšení DPH |
|
amortizace |
odpis vyjadřující opotřebení |
|
Phillipsův zákon |
popisuje vztah nezaměstnanosti a inflace; pokud nezaměstnanost vzroste, inflace klesá a naopak |
|
co vyjadřuje Lafferova křivka? |
míru zdanění a daňový výnos |
|
mandatorní výdaje |
výdaje dané zákonem |
|
inflační šum |
zamlžení a zkreslení cen |
|
výpočet HDPr |
HDPn / defl. |
|
výpočet skutečné míry nezaměstnanosti |
počet zaměstnaných / (počet nezaměstnaných + počet zaměstnaných) × 100 |
|
výpočet průměrného sklonu ke spotřebě |
celková spotřeba / HDPn |
|
výpočet průměrného sklonu k úsporám |
1 - průměrný mezní sklon ke spotřebě |
|
výpočet mezního sklonu ke spotřebě |
(celk. spotř. [n] - celk. spotř. [n-1]) / (HDPn [n] - HDPn [n-1]) |
|
výpočet mezního sklonu k úsporám |
1 - mezní sklon ke spotřebě |
|
vzorec výdajového multiplikátoru pro dvousektorovou ekonomiku |
1 / mezní sklon k úsporám |
|
výpočet inflační mezery |
HDPr - HDPp |
|
komparativní × absolutní výhoda |
komparativní - obětování méně jednotek produktu absolutní - nižší náklady |