Use LEFT and RIGHT arrow keys to navigate between flashcards;
Use UP and DOWN arrow keys to flip the card;
H to show hint;
A reads text to speech;
105 Cards in this Set
- Front
- Back
- 3rd side (hint)
|
Abolicionisté |
Radikální křídlo protiotrokářského hnutí ve Spojených státech v 1. polovině 19. století. Jeho přívrženci odsuzovali otroctví především z morálního hlediska a trvalo na tom, že musí být zrušeno bez ohledu na politické důsledky tohoto aktu. Jeho nejznámějším mluvčím v té době byli senátor Charles Summer že státu Massachusetts a poslanec Sněmovny reprezentantů Thaddeus Stevens z Pensylvánie. Působením abolicionistu na americké politické scéně uzavřelo přijetí 13. dodatku k ústavě USA, kterým bylo otroctví na celém území státu definitivně uzavřeno. otroctví na celém území státu definitivně uzavřeno. |
|
|
|
Action Française |
Organizace odpůrců demokracie Třetí francouzské republiky a do 1. světové války příznivců návratu monarchie. |
|
|
|
Afghánská krize |
Britsko-ruské napětí, jímž vyvrcholil ruský postup Střední Asie směrem k afganistánským hranicím v 80. letech 19. století. Snaha o vymezení hranic byla neúspěšná především díky ruské zdržovací taktice a v březnu 1885 se pak střetla ruská vojska s Afghánci u oázi Pendžeh. Tento střet byl v Londýně interpretován jako ruské zahájení dobývání Afganistanu a rozpoutal krizi, jež divadla oba státy na pokraj války. Rusko nakonec ustoupilo a 18.6.1886 došlo k dohodě a definitivnímu vymezení severozápadní hranice Afganistanu. Rusko získala většinu sporného území, ale fakticky uznalo Afghánistán za sféru převládající britského vlivu. |
|
|
|
Afghánské války |
Tři pokusy o ovládnutí Afganistánu Velkou Británií v letech 1838-1842, 1878-1880 a 1919. |
|
|
|
Agrární strana |
Nejvýznamnější politicka strana v ČSR před rokem 1945. |
|
|
|
Aisna, bitvy na řece Aisna |
Bitvy 1. Světové války. |
|
|
|
Reformy Alexandra II. |
Nefunkčnost ruského společenského modelu se prokázala za Krymské války. Krátce po svém nástupu na trůn proto zahájil car Alexandr II. sérii reforem, jejímž cílem bylo modernizovat ruskou společnost. |
• statkářští rolníci se stávali osobně svobodnými a povinně se jim přidělování půda • zrušení nevolnictví (1861) • došlo k indatrilizaci Ruska |
|
|
Algecirská konference |
Konference velmocí ve španělském Algecirasu, jež urovnala 1. marockou krizi (16.1.—7.4.1906) |
Potvrzení nezávislosti a integritu Maroka. |
|
|
Bitva u Almy |
Bitva Krymské války. |
|
|
|
Alvenslebenova konvence |
Prusko-ruská dohoda podepsána 8.2.1863 v Petrohradu o možné vojenské spolupráci při potlačování polského povstání v Rusku. Dohoda nikdy nevstoupila v platnost, ale přišla podpora Ruska přispěla k neochotě velké Británie a Francie intervenovat ve prospěch Poláků. |
Pro Prusko znamenalo počátek přátelství s Ruskem c kritickém období vesty k německé jednotě. |
|
|
Americká občanská válka |
Spor mezi severními a jižními státy USA, jehož vnějším výrazně byl konflikt v otázce otroctví. |
Unie proti Konfederaci |
|
|
Americko-mexická válka |
Po odpojení Texasu od Mexika. |
|
|
|
Bitva u Amiens |
Bitva poslední fáze 1. světové valky. |
|
|
|
Amiens já mírová smlouva |
Smlouva a mezi Velkou Británií a Francií uzavřena 27.3.1802, která znamenala přestávku v napoleonských válkách. Velká Británie ztratila téměř všechny předchozí zisky v Karibském moři, Středomoří i jižní Africe, ponechala, si pouze Trinidad a Ceylon. Mír trval pouze do18. 5.1803 , kdy Velká Británie znovu vypověděla Francii válku. |
|
|
|
Amrirsarský masakr |
Krveprolití 13.4.1919 v městě Amritsaru, metropoli indického státu Paňdžáb obývaného především Sikhy. |
Po několikadenních nepokojích, ve městě zahájily koloniální vojenské jednotky, jímž velel generál Reginald Dyer, bez varování palbu na pokojnou demonstraci. Oficiálně bylo zabito 379 a zraněno na 1200 Indů. Masakr vedl k prudkému zostření situace v čele Indii a výrazně přispěl k růstu a radikalizaci indického nacionalismu, přestože britská vyšetřovací komise Dyerův postup odsoudila. |
|
|
Anarchismus |
Teoreticky a politický směr prosazující neomezenou svobodu jednotlivce a odmítající jakoukoli státní moc a autoritu. Jako politické hnutí se směr zformoval v první polovině 19. století, především ve Francii, Španělsku a Itálii. Koncem století se rozšířil do USA, Ruska a latinskoamerických zemí. Od konce 1. světové války vliv anarchismu silné poklesl, ale určitě pozice si udržel především ve Španělsku, což hrálo velkou roli během občanské války. Současný anarchismus je ideové značně rozmanitý, organizačně heterogenní, nicméně politicky zcela marginální. |
•individualistický anarchismus •proudhonismus |
|
|
Anglo-americká válka |
Americký Kongres vyhlásil 12.6.1812 Velké Británii válku, která bývá někdy nazývána Druhou válkou za nezávislost. |
|
|
|
Anglo-etiopská válka |
Konflikt v letech 1867–1868 vyprovokovaly snahou Velké Británie zabránit sjednocení Etiopie pod silnou ústřední vládou. |
Vyhrála VB, ale neměla zájem o trvalou okupaci a tak se z Etiopie stáhla. |
|
|
Anglo-íránská společnost |
Britská naftová společnost. |
|
|
|
Ans ruské dohody |
Rada smluv Japonska s evropskými státy a USA, jež rozbily staletou izolaci Japonska a začlenily ho do sféry světového obchodu. Smlouvy výrazně prohloubilo Japonska školu vnitropolitickou krizi. |
USA, Velká Británie, Rusko, Nizozemí, Francie |
|
|
Anšlus |
Myšlenka spojení rakouských zemí s Německem se pravidelně objevovala od prusko-rakouské války roku 1866. |
|
|
|
Appeasement |
Politika usmiřování. Neznamená zprostředkování ani směrem ke kompot mi s nimi řešení sporů, ale jednostranně vypořádání na úkor jedné strany, organizované na sporu nezávislými zprostředkovateli. |
Usmiřování Německa Francií a Velkou Británii kvůli sudetské otázce (vůbec jejich postoj k německé zahraniční politice po nástupu Adolfa Hitlera). |
|
|
Armáda spásy |
Evangeliační a charitativní organizace s mezinárodní působností. Vznikla roku 1861 původně jako Sdružení křesťanské obrody z iniciativykazatele Williama Bootha a pomáhala nejpotřebnější v londýnských chudinských čtvrtí. |
|
|
|
Arménská otázka |
... Od roku 1828 rozešla mezi ruako a Osmanskou říši.... |
|
|
|
Asignáty |
Papírové peníze platné za Velké francouzské revoluce. |
|
|
|
Bitva u Aspern |
První velká bitva roku 1809, ve které se 21.-22.5.1809 střetla na břehu Dunaje u Vídně Rakouska armáda arcivévody Karla s Napoleonovou armádou. |
První porážka Napoleona v otevřeném pili, vliv na výsledek války, které Napoleon nakonec vyhrál, však neměla. |
|
|
Anšatské války |
Srážky mezi Velkou Británií a Anšatskou říší v let chránit 1824, 1871, 1895-1896. |
Po porážce povstání v roce 1900 bylo anšatské území včleněno do britské kolonie Zlaté pobřeží. |
|
|
Atlantický kabel |
Telegrafické spojení mezi Evropou a Amerikou. První kabel položen 1858. |
Cyrus Field |
|
|
Bitva u Aurstedtu |
14.10.1806 |
Bitva napoleonských válek |
|
|
zákon o Australském společenství |
Podle zákona schváleného britským parlamentem v červenci 1900 došlo po desetiletí jednání a referend k sjednocení šesti bývalý kolonií v jeden celek (Nový Jižní Wales, Queensland, Victoria, Jižní Austrálie, Západní Austrálie a Tasmánie). Zákon vstoupil v platnost 1.1.1901. |
Ustanovení australské federace. |
|
|
Bábitská povstání |
Revolta přívrženců Sajjída Alího Muhammada v Persii (Íránu), který se přihlásil za Bába, bránu, jejímž prostřednictvím ohlašuje spasitel příchod na zemi, aby zde nastolil vládu spravedlnosti a bratrství. |
|
|
|
Bagdádská dráha |
Projekt dráhy z Istanbulu do Bagdádu z konce 19. století, jenž se stal symbolem německého imperialismu. |
|
|
|
Bitva u Balaklavy |
Balakva byla hlavním zásobováním přístavem britských vojsk obléhajících Sevastopol. Radka armáda knížete Menšikova se 25.10.1854 pokusila dobýt reduty bránící přístupy k přístavu a odříznout tak britské jednotky od této základny. Přes dílčí úspěch se cíle nepodařilo dosáhnout. Během střetnutí vyslal Lord Raglan do boje lehkou jezdeckou brigádu, která byla téměř zničena palbou ruského dělostřelectva . |
Bitva Krymské války. Tento "útok lehké brigády" vešel do dějin jako příklad nesmyslné akce. |
|
|
Balkanizace |
Rozdělení území na malé a ve směs nepřátelské státní jednotky. |
Termín vychází ze situace na Balkánském poloostrově před 1. světovou válkou. |
|
|
Balkánská krize |
Označení série krizi v druhé polovině 19. století pramenící z úpadku moci Osmanské říše, ambici balkánských států a rivality velmocí (viz. Východní otázka). Vypuklo v červenci 1875. |
|
|
|
Balta-limanská konvence |
Dohoda mezi Ruskem a Tureckem z 1.5.1949 po ruském potlačení revoluce ve Valašsku v září 1848. |
|
|
|
Baptisticka církev |
Protestantská církev, která se v 19. století stala velmi populární především ve Velké Británii a v USA. Vychází z kalvinismu, zdůrazňuje však nutnost křtu až v dospělosti, kdy jedinec je ochoten nést zodpovědnost za závazek, jenž že křtu plyne. |
|
|
|
Smlouva z Bardo |
Protektorátní smlouva mezi Francií a tuniským bejem. |
Vlastni text smlouvy posloužil jako vzor pro začlenění Protektorátu Čechy a Morava do Říše roku 1939. |
|
|
Barmské války |
Války Velké Británie proti Barmě, které vyústily v podrobení Barmy v letech 1824-1826, 1852-1853, 1885. |
Barma představovala důležitý bod v expanzi Velké Británie do jihovýchodní Asie a Číny. |
|
|
Basilejská mírová smlouva |
Mírová smlouva mezi Pruskem a Francouzskou republikou uzavřená 5.4.1795 v Basileji. |
Francie se zavázala stáhnout jednotky z pruského území na pravém břehu Rýna, pruské državy na levém břehu měly nadále zůstat ve francouzských rukách. Smlouva byla 17.5.1795 doplněna o dohodu určující demarkační čáry a neutrální zóny v severní a západní části Německa. 22.7.1795 byla v Basileji podepsána mírová smlouva se Španělskem. |
|
|
Baskická otázka |
Komplex problémů spojených s postavením baskické národnostní menšiny. |
|
|
|
Basmači |
Příslušníci nacionalistických skupin ve Střední Asii po Říjnové revoluci a za občanské války i po ní. |
|
|
|
Pád Bastily |
Červenec 1789 |
Symbolem Velké francouzské revoluce a národní svátek. Bylo dobytka královské vězení s 8 vězni, bráněné zhruba 100 švýcarskými gardisty. Ozbrojení obyvatele Paříže, kteří již ztekli Invalidovnu, chtěli získat další zbraně. V boji zahynulo asi 100 povstalců, část gardy byla po dobytí podrážděna. Král Ludvík XVI. byl donucen odvolat z Paříže vojsko, uznat legitimitu povstalecké komuny (Pařížské městské rady) a 15.7.1789 převzal od pařížského starosty tříbarevnou kokardu. Ve Francii byl pád Bastily vnímán jako významný signál oslabení královské moci. |
|
|
Belgická revoluce |
.... |
|
|
|
Bitva u Berezina |
Bitva během Napoleonova tažení do Ruska 1812. |
|
|
|
Berlínská konference |
Mezinárodní konference o afrických záležitostech, jež měla zmírnit napětí pramenící z koloniálního dělení Afriky. Probehla 15.11.1884 až 26.2.1885. |
Konference znamenala vrchol francouzsko-německé spolupráce 80. let 19. století. |
|
|
Berlínské memorandum |
Ultimativní plán reforem v Bosně a Hercegovině navržený Německem, Rakouskem-Uherskem a Ruskem 13.5.1876. Později se připojila Francie a Itálie. |
Velká Británie plán Disraeliho odmítla. |
|
|
Berlínský dekret |
Napoleonovo vyhlášení blokády Velké Británie a zavedení Kontinentálního systému z 21.11.1806. |
|
|
|
Berlínský kongres |
Mezinárodní kongresu svolaný k urovnání Východní krize let 1877-1878. |
Hlavním cílem bylo revidovat Sanstefanskou mírovou smlouvu, která ukončila rusko-tureckou válku. |
|
|
Bismarckův systém |
Označení evropského spojeneckého systému budovaného německým kancléřem v Evropě v 70.-80. letech 19. století. Cílem bylo udržet bezpečnost sjednoceného teritoriálně saturovaného Německa prostřednictvím izolace Francie a aliančních či politických dohod s dalšími státy. |
|
|
|
Smlouva z Björkö |
Dohoda uzavřená 24.7.1905 ruským carem Mikulášem II. a německým císařem Vilémem II. při jejich setkání na jachtách u finského ostro a Björkö. |
|
|
|
Blesková válka |
Početní slabost řešená bleskový mi údery malých, vysoce mobilních, případně tankových jednotek, které by zasahovaly bleskově údery početné silnějšímu nepříteli. |
Německa vojenská teorie. |
|
|
Bolševici a menševici |
Frakce ruské sociální demokracie, z nichž se posléze formovaly dvě politické strany. |
|
|
|
Bonapartismus |
Politické hnutí a systém autoritativní vlády nazvaný podle francouzských císařů Napoleona Bonaparta a Napoleona III. |
|
|
|
Bitva u Borodino |
Rozhodující bitva během Napoleonova tažení do Ruska 7.9.1812 u Borodina. |
Jedna z nejkrvavějších bitev napoleonských válek a obě strany ji považovali za své vítězství. |
|
|
Bosenská krize |
Hluboká mezinárodní krize, jež vypukla po rakousko-uherské anexi Bosny a Hercegoviny 6.10.1908. |
|
|
|
Boulangerismus |
Politické hnutí nazvané podle generála Georgese Boulangera, stoupence odvetné války proti Německu. |
|
|
|
Restaurace Bourboni |
Obnovení Francouzského království po porážce císaře Napoleona I. roku 1814. |
|
|
|
Boxerské povstání |
Povstání zaměřené proti pronikání cizích mocnosti do Číny. |
|
|
|
Bratislavská mírová smlouva |
Po porážce u Slavkova podepsalo Rakousko 26.12.1805 v Bratislavě s Napoleonem mírovou smlouvu, kterou se vzdalo ve prospěch Francie svých držav v Itálii a Dalmácii a odstoupilo francouzskému spojenci Bavorsku Tylorsko a Vorarlbersko. |
|
|
|
Brazilsko-argentinská válka |
Válka o samostatnost Uruguaye. |
Na pobřeží Uruguaye, která byla od roku 1816 součástí Brazílie, se 19.4.1825 vylodila skupina vlastenců, která zahájila boj proti brazilské okupaci, podporovaný i Argentinou. To vedlo k vypuknutí brazilsko-argentinské války. Rozhodnutí padlo v bitvě u Ituzaingy v říjnu 1827 , kde argentinsko-uruguayská vojska rozdrtila Brazilce. Mírovou smlouvu z 28.8.1828 uznaly Brazílie a Argentina samostatnost Uruguaye. |
|
|
Britská Jihoafrická společnost |
Obchodní společnost, jež od konce 19. století realizovala britskou koloniální politiku v Zimbabwe a Zambii. |
|
|
|
Zákon o Britské Severní Americe |
Sjednocení 4 britských kolonií (Ontario, Quebec, Nova Scotia, New Brunswick) v "jedno dominium pod jménem Kanada". Vstoupilo v platnost 1.7.1867. |
|
|
|
Britsko-japonská aliance |
Vojenský pakt, kterým ukončila Velká Británie éru splendid isolation (skvělá izolace), podepsána 30.1.1902. |
|
|
|
Britsko-německé koloniální dohody |
Série dohod z 90. let 19. století. |
Př. : •Helgolandská smlouva z 1.7.1890, již se vzdali Německo nároku na rozsáhlé oblasti východní Afriky výměnou za bezvýznamný ostrůvek Helgoland v Severním moři, vyjadřovala snahu německá o spolupráci s Velkou Británií. •Významnou dohodou, byla také dohoda o budoucím osudu portugalských kolonií z 30.8.1898. |
|
|
Britsko-portugalská dohoda |
Koloniální dohoda z 26.2.1884, podle které Britové uznali portugalské nároky na ústí Konga za podmínky, že zachovají volnou plavbu po řece. |
•Dohoda byla především zaměřen a proti postupu Francie, díky jejímž protestům podporovaných Německem se Londýn 26.6.1884 smlouvy vzdal. •Konžská otázka pak byla řešena na Berlínské konferenci na přelomu 1884-1885. |
|
|
Britsko-ruská dohoda |
Jednání vedené od roku 1898, samotná smlouva byla podepsána 31.8.1907 a rozdělovala Persii na tři sféry: severní ruskou, jižní britskou a střední neutrální. |
Fakticky koloniální dohoda, jež se stala podobně jako Srdečná dohoda základem širšího spojenectví. |
|
|
Brumaire |
Druhý měsíc nového kalendáře Velké francouzské revoluce, užívaný v letech 1792-1804. |
|
|
|
Budapešťská konvence |
Rakousko-ruská dohoda z 15.1.1877, jež umožnila rusku zahájit válku s Tureckem. |
|
|
|
Buddhismus |
Vzniklo v 4.-6. století př. Kr. v severní Indii a je pojmenované po svém zakladateli Buddhovi. Jeho základem je víra v karmu a převtělovaní, cílem věřících je překonat pozemské utrpení (dukkha), které je podstatou života a dosáhnout blaženého stavu nirvány. |
Jedno z nejrozšířenějších světových náboženství. |
|
|
Bitva u Budišína |
20.-21.51813 Vítězství Napoleona nebylo úplné, protože rusko-pruská vojska se ke konci bitvy stáhla. Po této válce uzavřelo 4.6.1813 Rusko a Prusko příměří s Napoleonem |
Bitva napoleonských válek. Příměří uzavřeno v Poischwitzu. |
|
|
Buchlovická dohoda |
Ústní dohoda z jednání mezi rakouským ministrem zahraničí Aehrenthalem a její ruským protějškem Alexandrem Izvolským že září 1908. |
Za Ruský souhlas s chystanou anexí Bosny a Hercegoviny se Rakousko zavázalo ne bránit ruskému plánu změny režimu Úžin. |
|
|
Bukurešťská mírová smlouva z 28.5.1812 |
Uzavřela rusko-tureckou válku z let 1806-1812. |
|
|
|
Bulharská krize |
Balkánská krize v letech 1885-1887. |
Vedla ke konci Spolku tří císařů a v roce 1887 přivedla Rusko Rakousko-Uhersko na pokraj válečného střetnutí. |
|
|
Bulharské hrůzy |
Označení brutálního potlačení protitureckého povstání v květnu až září 1876 v Bulharsku. |
Masakr jež si žádaly několik desítek tisíc obětí, vyvolaly obrovské pobouření Evropského veřejného mínění a Srbsko Černá Hora vyhlásily Turecku 30.6.1876 válku. |
|
|
Bulharský lidový zemědělský svaz |
Založena roku 1899 se dostala k moci po porážce Bulharska v 1. světové válce v roce 1919. |
Bulharska rolnická strana. |
|
|
Bitva u Bull Runu |
21.7.1861 Unie X Konfederace Vyhrála Konfederace |
Bitva americké občanské války. |
|
|
Buschenschafty |
Německé studentské vesměs liberální spolky zakládané po roce 1815. |
Centrem liberální a německé sjednocování agitace byla univerzita v Jeně. |
|
|
Búrské války |
1880-1881 1899-1902 |
Války Velké Británie proti búrským státům Transvaalu a Oranžskému svobodnému státu. |
|
|
Búrsko-zulská válka |
1838-1840 |
Konflikt mezi búrskými osadníky a Zulským státem v jižní Africe. Vyhráli Búrové. |
|
|
Campoformijská mírová smlouva |
17.10.1797 Francie + Rakousko |
Rakousko uznalo francouzské zisky v Belgii a zřízení vazalské Cisalpinské republiky v severní Francii, za což bylo odškodněno Istrií a části Benátska. |
|
|
Carpetbaggers |
Hanlivé označení bílých Američanů, kteří se po skončení Americké občanské války v období tzv. rekonstrukce stěhovali že státu Unie na Jih a politicky se tam angažovali. |
|
|
|
Cášský kongres |
První kongres Quadruple aliance z 29.9.-21.11.1818. |
Vyřešil otázku francouzské válečné náhrady a rozhodl o odvolání okupačních vojsk z Francie. |
|
|
Centrum |
Německá především katolická politická strana. |
Založena Ludwigem Windthorstem po vzniku německého císařství roku 1871, aby bránila zájmy katolíkůproti Bismarckově centralistické politice vesměs protestantského Pruska. |
|
|
Cizinecká legie |
Zvláštní forma vojenských jednotek v některých armádách, především ve francouzské (známá je i Španělská cizinecká legie). |
•Francouzská cizinecká legie vznikla 1831 a její příslušníci bojovali ve všech válkách, které od té doby Francie vedla. •V cizinecké legii může být přijat kdokoliv, bez ohledu na jeho občanství nebo minulost. |
|
|
Claytonova-Bulwerova smlouva |
Slíva podepsána 19.4.1850 mezi Velkou Británií a Spojenými státy stanovila, že oba státy budou společně vykonávat kontrolu jakéhokoliv kanálu nebo železnice, vybudované napříč šíjí, spojující Severní a Jižní Ameriku. |
|
|
|
Code Civil |
Občanský zákoník prosazený Napoleonem ve Francii roku 1804, stvrzoval hlavní výdobytky Velké francouzské revoluce – zejména rovnost před zákonem a ochranu vlastnictví. |
Od roku 1807 se nazývá Code Napoléon. |
|
|
Bitvy u Custozza |
První bitva: 25.7.1848 Druhá bitva: 24.6.1866 |
Dvě bitvy italsko-rakouských válek v průběhu italského sjednocovacího procesu. |
|
|
Bitva u Cušimy |
27.-28.5.1905 |
Námořní bitva rusko-japonské války. |
|
|
Černá ruka |
Velkosrbská extremistická organizace |
"Ujedinenije ili smrt" -> originální název "Sjednocení nebi smrt" |
|
|
Černé kodexy |
Zákony přijímané ve státech bývalé Konfederace v letech 1865-1866. |
•Omezovaly práva osvobozených otroků, zakazovaly jim cestovat bez povolení, nosit zbraň, uzavírat krátkodobé pracovní smlouvy atd. •Jejich cílem bylo připoutat bývalé otroky k půdě, na které pracovali. |
|
|
Černosotněnci |
Ruské monarchistické extrémně nacionalistické hnutí, jež vzniklo v průběhu revoluce 1905. |
•"Čornyje sotni" = černe stovky •Hnutí organizovalo teroristické akce proti organizátorům stávek a liberálům a zejména pogromy proti Židům. |
|
|
Červencová monarchie |
Období vlády Ludvíka Filipa ve Francii, nazvané podle měsíce, kdy Červencová revoluce roku 1830 smetla vládu přímé linie reastaurovaných Bourbonů a nahradila ji mladší orleábskou linií. |
|
|
|
Červený kříž |
Mezinárodní humanitní organizace, jejímž posláním vyla původně léčba o raněné a nemocné vojáky v době válek, později i o zajatce a válkou a přírodními katastrofami postižené obyvatelstvo. |
|
|
|
Čínsko-japonské války |
1894-1895 |
Pronikání Japonska do Koreje, která byla vazalským státem Číny, vedlo k těmto válkám. |
|
|
Články konfederace |
První ústava USA Schválené kontinentálním kongresem: 15.11.1777 Ratifikované: 1.3.1781 Nahrazeny novou federální ústavou: 1789 |
•"Články konfederace a trvale Unie" • třináct bývalých britských kolonií vyhlásilo 4.7.1776 nezávislost a se tímto dokumentem spojovalo ve volný konfederativní svazek v čele s Kongresem, voleným vždy na jeden rok. |
|
|
Čornyj pereděl |
Ruská revoluční organizace Rozpadla se v roce 1881 |
Volně česky "Přerozdělení půdy" |
|
|
Čtyřspolek |
Nepřesné označení připojení Rumunska do tábora ústředních mocností. |
viz. Rakousko-rumunská aliance |
|
|
Ču čche |
Ostře nacionalistická ideologie formulována severokorejským vůdcem Kim Ir-senem. |
•Znamená autonomní vývoj "spoléhání se na vlastní síly", ve všech oblastech: politické, ekonomické a vojenské. •Je jí ospravedlňována izolace severní Koreje, strnule lpění na komunistických principech i velký důraz na vojenské výdaje. |
|
|
Aféra Daily Telegraph |
V listopadu 1908 poskytl německý císař Vilém II. při návštěvě Velké Británie interview listu Daily Telegraph, ve kterém označil část německého národa za nepřátelskou vůči Británii. Sebe pak charakterizoval jako přítele Britů , který zabránil vytvoření protibritské koalice. Článek vzbudil bouří nevole v Reichstagu a vyvolal požadavek omezení moci císaře. Ten musel nakonec vydat písemný závazek, že bude nadále respektovat ústavu. Aféra oslabila pozici kancléře Bülowa, jenž během aféry císaře nepříliš srdnatě v Reichstagu bránil. |
Vnitropolitická krize v Německu. |
|
|
Dálněvýchodní trojspolek |
Označení spolupráce Ruska, Francie a Německa v Číně v druhé polovině 90. let 19. století, jež se zformovala poprvé intervencí proti smlouvě že Šimonoseki po čínsko-japonské válce. |
23.4.1895 "doporučula" trojice velmocí Japonsku, aby se vzdalo největšího části zisku (Liao-tungského poloostrova) |
|
|
Dánsko-německá válka |
Z pověření Frankfurtského parlamentu zahájilo Prusko v dubnu 1848 válku proti Dánsku, jejímu colem bylo zajistit německou svrchovanost nad Holštýnem. |
|
|
|
Dušnaci |
Příslušníci arménské nacionalistické strany Dašnackcuthium (Svaz) založené roku 1890 v Tbilisi. |
•Cílem strany bylo zprvu získat s pomocí evropských mocností a Ruska autonomní status při západní Arménii, která byla součástí Turecké říše. •Po Říjnové revoluci v Rusku bojovala za nezávislost Arménie proti komunistické vládě. |
|
|
Děkabristé |
Ruští revolucionáři, vesměs mladí důstojníci, kteří se poprvé pokusily o svržení absolutismu. |
|
|
|
Deklarace práva člověka |
Jeden ze základních textu definující individuální lidská práva přijatý 26.8.1789 Národním a ústavodárným shromážděním s tím, že bude předcházet ústavě. |
franc. "Déclaration des droits de l'Homme et du citoyen" |
