Use LEFT and RIGHT arrow keys to navigate between flashcards;
Use UP and DOWN arrow keys to flip the card;
H to show hint;
A reads text to speech;
83 Cards in this Set
- Front
- Back
Barnumský/Barnumův efekt |
interpretace tak vágní a široká, že se na ní najde |
|
Základní kameny vědy |
1) předmět vědy 2) hypotézy a teorie 3) metody 4) data a fakta |
|
Cíle vědeckého zkoumání |
1) deskripce (klasifikace, kategorizace) 2) predikce 3) explanace (jedině experimentem) |
|
Paradigma |
= sestava úspěšných řešení a výsledků sdílených vědeckou komunitou a užívaných touto komunitou k vymezování legitimních problémů a způsobů řešení |
|
Teorie |
= soubor vzájemně souvisejících pojmů, definic a tvrzení, který představuje systematický pohled na jevy, specifikováním vztahů mezi proměnnými s cílem vysvětlit a předpovědět tyto jevy |
|
Dobrá teorie je... |
1) úsporná 2) jednoduchá 3) vnitřně konzistentní 4) testovatelná |
|
Přirozený systém |
= množina objektů a jejich vlastností, kde existují vzájemné vztahy mezi těmito objekty a jejich vlastnostmi |
|
Proč redukce? |
- kombinační hledisko - interpretační hledisko - ekonomické hledisko |
|
Co můžeme redukovat? |
1) redukce pozorovaných proměnných 2) redukce analyzovaných vztahů 3) redukce populace na vzorek 4) redukce časového kontinua |
|
Model reality |
-) vytvořen redukcí - může být problém se zpětnou aplikací informací získaných studiem modelu na realitu
|
|
Fáze výzkumu |
1) formulace výzkumného problému 2) teoretická rešerše 3) plánování výzkumu 4) provedení výzkumu (sběr dat) 5) publikace |
|
Plán výzkumu |
1) Co zkoumat? (problém a proměnné) 2) Koho? (populace na vzorek) 3) Jak? (výzkumný design a metody) 4) Jaké důkazy a v jaké formě? (analýza dat) |
|
Plán vs. design výzkumu |
- plán je víc obecnější - od prvotní myšlenky až po publikaci
-) design jen typ |
|
FV 1) nápad, rešerše |
- cíle výzkumu - význam |
|
FV 2) formulace výzkumného problému |
- výzkumné otázky - hypotézy - operacionalizace - proměnné |
|
FV 3) plánování výzkumu |
- metody získávání a tvorby dat - populace a výběr vzorku - etika - čas, finance rizika |
|
FV 4) získávání a analýza dat |
- pilotní testování - reliabilita, validita - interpretace |
|
Operacinonalizace |
= proces převodu obecných pojmů do smyslově vnímatelných, měřitelných či pozorovatelných jednotek v realitě |
|
Kvalitativní přístup |
- indukce - pozorování, data - předběžné závěry - teorie |
|
Kvantitativní přístup |
- dedukce - teorie - hypotéza - přijmutí/zamítnutí |
|
Kruh kvantitativní + kvalitativní |
indukce -) teorie -) dedukce-) pozorování -) indukce... |
|
Cíle kvalitativní |
deskripce, klasifikace, kategorizace |
|
Cíle kvantitativní |
deskripce, predikce, explanace |
|
Výběr vzorku (metody) kvalitativní |
nepravděpodobnostní |
|
Výběr vzorku (metody) - kvantitativní |
snaha o náhodný výběr |
|
Výběr vzorku (reprezentativita) - kvalitativní |
menší n -) vzhledem k výzkumné otázce |
|
Výběr vzorku (reprezentativita) - kvantitativní |
větší n -) vzhledem k populaci |
|
účel kvalitativní |
tvorba teorie |
|
Účel kvantitativní |
testování teorie |
|
Pojetí problému - kvalitativní |
holistický (a do hloubky) |
|
Pojetí problému - kvantitativní |
reduktivní (a plošně zobecněné) |
|
Metody získávání a tvorby dat - kvalitativní |
rozhovory, pozorování, analýza dokumentů |
|
Metody získávání a tvorby dat - kvantitativní |
dotazníky, testy, inventáře, škály, pozorování,.. |
|
Analýza dat - kvalitativní |
nenumerická - nebude se opírat o čísla, ale třeba o postřehy, popisy, úvahy |
|
Analýza dat - kvantitativní |
numerická - kolikrát něco, jak často, jak dlouho,.. |
|
Ověření validity (platnosti) - kvalitativní |
- triangulace (více více zdrojů, ve více lidech, více metod,..) - saturace dat (nepřestanou, dokud se jim nepřestanou objevovat nové informace) |
|
Ověření validity (platnosti) - kvantitativní |
- statisticky, při provádění výzkumu |
|
výzkumný problém |
= čím se můj výzkum zabývá (např. souvislost mezi hraním násilných videoher a agresivním chování,..) |
|
cíle výzkumu |
= čeho chce výzkum dosáhnout (popsat, porovnat,..) |
|
výzkumné otázky |
= tázací věta, která se ptá na vztah mezi dvěma nebo více proměnnými
= přeformulování či zkonkretizování cílů výzkumu tázací formou |
|
Hypotéza |
= předpokládaná odpověď na výzkumnou otázku |
|
Vlastnosti hypotézy |
- vyjadřuje vztah mezi proměnnými - proměnné a vztahy musí být v hypotéze zjistitelné/měřitelné (pojmy jasně definované, ne hodnotící soudy, není cirkulární/tautologická, testovatelná,..) - hypotéza se nedokazuje, ale přijímá nebo zamítá |
|
Checklist dobré hypotézy |
1) definované vztahy 2) definice/operacionalizace 3) ne lepší a horší, ale vyšší a nižší 4) ne budoucí a minulý čas, ale přítomný 5) ne dvouhlavňové hypotézy, ale pro každou hlaveň vlastní hypotézu |
|
Statistická hypotéza |
- formulace v jazyce hypotézy, ověřitelná statistickým testem |
|
Proměnné |
= jevy, které mohou nabývat různých hodnot (X konstanty) |
|
Vlastnosti proměnných |
- rozlišitelnost - min. 2 hodnoty - úplnost - ke každému stavu existuje jedna hodnota - jednoznačnost - dvě hodnoty nemohou odpovídat jednomu stavu vlastnosti |
|
Dělení proměnných |
1) žádoucí vs. nežádoucí 2) závislá (mění se v závislosti na variacích NP) vs. nezávislá (vědomě pozměňována, ta, jejíž účinek je zkoumán)
|
|
Moderátor |
- proměnná ovlivňující směr nebo sílu vztahu mezi NP a ZP - Terapie (NP) lepší vliv na muže než na ženy -) pohlaví je moderátor - stálý stav (kytara -) geny (bylo to tu už před kytarou) -) record) |
|
Mediátor |
- proměnná, díky níž se uskutečňuje vztah mezi NP a ZP - vlastnost, díky které se rozčílíme pokud něco - proměnlivé stavy (nálada, fyziologický stav) - kytara -) practise -) record |
|
Dělení proměnných dle S-O-R |
a) podnětové - většinou se kryjí s NP b) vnitřní proměnné organismu - věk, pohlaví,.. c) odpověďové - reakční čas, .. |
|
kvalitativní vs. kvantitativní proměnné |
- souvisí s tzv. teorií měření (jak systematicky přiřazovat jevům číselné hodbn - kvalitativní (kategoriální) - pohlaví, barva očí,.. funguje jen jako nálepka - kvantitativní (metrické) - věk, výška, IQ - může být spojitá (může nabývat všech možných hodnot - čas) nebo diskrétní (může nabývat jen určitých hodnot- počet dětí) |
|
4 úrovně proměnných dle Stevense
|
1) nominální proměnné (dichotomické (muž vs. žena) a polytomické (diagnóza A, B, C, D)
2) pořadové (ordinální) proměnné - pořadí jednotlivců, kategorie (ne, spíše ne , spíše ano,..) 3) intervalová (mezi body má být stejná vzdálenost, nemá přirozenou nulu - IQ, ale nemá poměr) 4) poměrové (má přirozenou nulu - čas, výška, vek,...) |
|
Základní soubor |
= populace = všichni jedinci, kteří odpovídají daným charakteristikám, našemu zájmu, výzkumné otázce (ti, na které zobecňujeme poznatky) |
|
Výběrový soubor |
= vzorek = všichni jedinci z populace, které jsem zařadili do výzkumu, se kterými přímo pracujeme |
|
Pojetí reprezentativnosti |
- kvantitativně (statisticky) - reprezentativnost vzhledem k populaci (náhodný/pravděpodobnostní výběr nebo metody výběru dané předem)
- kvalitativně - reprezentativnost vzhledem k výzkumné otázce (nepravděpodobnostní metody výběru, metody lze v průběhu výzkumu měnit) |
|
Reprezentativní vzorek v kvantitativě |
- vzorek zastupuje co možná nejlépe rozložení proměnných v populaci
- reprezentativnější se stoupající homogennitou a tím menší vzorek je potřeba
- reprezentativnější čím víc info o populaci máme
- každý prvek dané populace bude mít stejnou šanci, že bude vybrán |
|
Výběrový rámec |
- co nejkompletnější seznam všech členů populace |
|
Pravděpodobnostní metody výběru |
a) jednoduchý/prostý náhodný výběr (výběrový rámec -) každému jedinci číslo -) náhodná čísla)
b) systematický náhodný výběr (první vybrán náhodou a pak každý x-tý)
c) skupinový výběr (po skupinkách, např. ročníky)
d) stratifikační výběr (vrstvy -) podle procentuálního zastoupení počet účastníků)
|
|
Nepravděpodobnostní metody |
a) kvótní výběr - podobný jako stratifikační, ale zařadíme každého, koho potkáme, dokud nenaplníme limity
b) Metoda sněhové koule - u populací, kde bychom se k účastníkům běžně nedostali (drogově závislí)
c) samovýběrový soubor - princip dobrovolnosti -) účastníci projevili zájem sami
d) příležitostný/libovolný výběr - vezmu toho, kdo je po ruce
e) záměrný/účelový výběr - cíleně vyhledáváme účastníky podle jejich určitých vlastností
f) metoda totálního výběru - vzorek tvořen všemi prvky populace |
|
Klinické metody |
- pozorování - rozhovor - anamnéza - analýza spontánních produktů |
|
Testové metody |
- výkonové testy (inteligence, spec. schopností)
- testy osobnosti (projektivní, objektivní, dotazníky, posuzovací stupnice) |
|
Pozorování |
= plánovitě selektivní - dopředu se ví, co se bude pozorovat a) introspektivní b) extrospektivní 1) zúčastněné - skryté nebo otevřené 2) nepřímé - skryté nebo otevřené |
|
Vzorkování událostí |
= záznam výskytu nějakého chování (frekvence, trvání) |
|
Vzorkování času |
- momentkové pozorování (např. po každých 10s) |
|
Rozhovor |
= moderovaný rozhovor s jedním, max. třemi účastníky, prováděný s určitým cílem
a) nestrukturovaný (narativní) b) polostrukturovaný (semistrukturovaný) c) strukturovaný |
|
Fáze rozhovoru |
1) úvodní fáze (příprava otázek, techniky, navázání a upevnění vztahu s účastníkem) 2) jádro interview - kladení otázek 3) závěr |
|
Postupy kladení otázek při interview |
- od obecného ke konkrétnímu - od jednotlivosti ke zobecnění - od méně osobních témat k více - direktivní X nedirektivní styl |
|
Druhy otázek |
- otevřené X uzavřené - přímé (Jste pro trest smrti?§ X nepřímé (co si myslíte o lidech, co jsou zastánci trestu smrti?) - rozhodovací (Věnujete se aktivně sportu?) - alternativní (více alternativ) - doplňující (kdo, kde, kdy,..) - navádějící (Můžete i říct něco více o vztazích na pracovišti?) - projektivní (Jak se podle vás staví většina lidí k trestu smrti?)
|
|
Ohniskové skupiny |
- badatel působí jako moderátor - 6-10 lidí - pevně stanovené ohnisko (zaměření, otázku) |
|
Fáze průběhu ohniskových s. |
1) příprava skupiny - technika a organizace 2) zahájení skupiny - zákl. info a pravisla 3) úvodní diskuze a motivační práce - "trychtýř" 4) jádro diskuze 5) ukončení - uzavírání + feedback |
|
Formáty odpovědí v dotazníku |
- doplňování odpovědí - vícenásobná volba (1 správná odpověď) - dichotomické položky (1 správná ze dvou) - nucená volba (1 libovolná ze 2) - neuspořádané kategorie (1 libovolná z více) - volba více možností - spojování - řazení - uspořádané kategorie |
|
Posuzovací škály |
- numerické (sudý či lichý počet - nucení k volbě) - grafické - s výběrem možností |
|
Položka Likertova typu |
1 - rozhodně souhlasím 2 - spíše souhlasím 3 - nemohu se rozhodnout 4 - spíše nesouhlasím 5- rozhodně nesouhlasím |
|
centrální tendence |
lidé tíhnou k prostředním možnostem |
|
Likertova škála |
- součet několika položek Likertova typu (mělo by se s tím pracovat jako s ordinální škálou, ne intervalová!!!) |
|
Chyby při posuzování |
- haló efekt (první dojem) - chyba kontrastu (někdo přede mnou to má našprcený a jdem po něm) - chyba blízké asociace (2 věci blízko sebe na lavici, tendence spojovat) - nesprávné zakotvení (centrální tendence, chyba přísnosti a shovívavosti) |
|
Chyba přísnosti X shovívavosti |
- 3 grázlové ze třídy nejhorší známky, ostatní jedničky |
|
validita |
= platnost, zda měřím, co chci změřit |
|
reliabilita |
= spolehlivost, pří opakování stejný výsledek |
|
standardizace |
- z hlediska administrace - z hlediska vývoje testu - z hlediska statické analýzy |
|
Zdroje důkazů o validitě |
- obsahové zdroje (obsah metody odpovídá očekávanému chování)
- empirické zdroje (vztahy mezi testovým skórem s vnějším kritériem, empirickým důkazem)
- konstruktové zdroje (propojení obsahu a empirie v teorii) |
|
obsahové zdroje, obsahová validita |
- zjevná validita (i laik odhadne, co se měří)
- výběrová validita (výběr položek vzhledem k měřenému atributu - fasetky diamantu)
- faktorová validita (na zákl. stat. postupu faktorové analýzy) |
|
empirické zdroje validity |
- nutný variabilní vzorek - prediktivní validita (TSP - předpovídání lidí s dobrými známkami) - souběžná validita (test na depresi a zároveň vyšetření lékařů na depresi) - přírůstková validita (do jaké míry mi přináší nástroj nové informace) - diferenciální validita (měří to něco jiného než něco, testuju na úzkost, tak by neměli skórovat v testu na strach) |