• Shuffle
    Toggle On
    Toggle Off
  • Alphabetize
    Toggle On
    Toggle Off
  • Front First
    Toggle On
    Toggle Off
  • Both Sides
    Toggle On
    Toggle Off
  • Read
    Toggle On
    Toggle Off
Reading...
Front

Card Range To Study

through

image

Play button

image

Play button

image

Progress

1/83

Click to flip

Use LEFT and RIGHT arrow keys to navigate between flashcards;

Use UP and DOWN arrow keys to flip the card;

H to show hint;

A reads text to speech;

83 Cards in this Set

  • Front
  • Back

Barnumský/Barnumův efekt

interpretace tak vágní a široká, že se na ní najde
něco pravdy skoro vždy a lze ji jen těžko
vyvracet (např. horoskopy)

Základní kameny vědy

1) předmět vědy


2) hypotézy a teorie


3) metody


4) data a fakta

Cíle vědeckého zkoumání

1) deskripce (klasifikace, kategorizace)


2) predikce


3) explanace (jedině experimentem)

Paradigma

= sestava úspěšných řešení a výsledků sdílených vědeckou komunitou a užívaných touto komunitou k vymezování legitimních problémů a způsobů řešení

Teorie

= soubor vzájemně souvisejících pojmů, definic a tvrzení, který představuje systematický pohled na jevy, specifikováním vztahů mezi proměnnými s cílem vysvětlit a předpovědět tyto jevy

Dobrá teorie je...

1) úsporná


2) jednoduchá


3) vnitřně konzistentní


4) testovatelná

Přirozený systém

= množina objektů a jejich vlastností, kde existují vzájemné vztahy mezi těmito objekty a jejich vlastnostmi

Proč redukce?

- kombinační hledisko


- interpretační hledisko


- ekonomické hledisko

Co můžeme redukovat?

1) redukce pozorovaných proměnných


2) redukce analyzovaných vztahů


3) redukce populace na vzorek


4) redukce časového kontinua

Model reality

-) vytvořen redukcí


- může být problém se zpětnou aplikací informací získaných studiem modelu na realitu


Fáze výzkumu

1) formulace výzkumného problému


2) teoretická rešerše


3) plánování výzkumu


4) provedení výzkumu (sběr dat)


5) publikace

Plán výzkumu

1) Co zkoumat? (problém a proměnné)


2) Koho? (populace na vzorek)


3) Jak? (výzkumný design a metody)


4) Jaké důkazy a v jaké formě? (analýza dat)

Plán vs. design výzkumu

- plán je víc obecnější - od prvotní myšlenky až po publikaci



-) design jen typ

FV 1) nápad, rešerše

- cíle výzkumu


- význam

FV 2) formulace výzkumného problému

- výzkumné otázky


- hypotézy


- operacionalizace


- proměnné

FV 3) plánování výzkumu

- metody získávání a tvorby dat


- populace a výběr vzorku


- etika


- čas, finance rizika

FV 4) získávání a analýza dat

- pilotní testování


- reliabilita, validita


- interpretace

Operacinonalizace

= proces převodu obecných pojmů do smyslově vnímatelných, měřitelných či pozorovatelných jednotek v realitě

Kvalitativní přístup

- indukce


- pozorování, data


- předběžné závěry


- teorie

Kvantitativní přístup

- dedukce


- teorie


- hypotéza


- přijmutí/zamítnutí

Kruh kvantitativní + kvalitativní

indukce -) teorie -) dedukce-) pozorování -) indukce...

Cíle kvalitativní

deskripce, klasifikace, kategorizace

Cíle kvantitativní

deskripce, predikce, explanace

Výběr vzorku (metody) kvalitativní

nepravděpodobnostní

Výběr vzorku (metody) - kvantitativní

snaha o náhodný výběr

Výběr vzorku (reprezentativita) - kvalitativní

menší n -) vzhledem k výzkumné otázce

Výběr vzorku (reprezentativita) - kvantitativní

větší n -) vzhledem k populaci

účel kvalitativní

tvorba teorie

Účel kvantitativní

testování teorie

Pojetí problému - kvalitativní

holistický (a do hloubky)

Pojetí problému - kvantitativní

reduktivní (a plošně zobecněné)

Metody získávání a tvorby dat - kvalitativní

rozhovory, pozorování, analýza dokumentů

Metody získávání a tvorby dat - kvantitativní

dotazníky, testy, inventáře, škály, pozorování,..

Analýza dat - kvalitativní

nenumerická - nebude se opírat o čísla, ale třeba o postřehy, popisy, úvahy

Analýza dat - kvantitativní

numerická - kolikrát něco, jak často, jak dlouho,..

Ověření validity (platnosti) - kvalitativní

- triangulace (více více zdrojů, ve více lidech, více metod,..)


- saturace dat (nepřestanou, dokud se jim nepřestanou objevovat nové informace)

Ověření validity (platnosti) - kvantitativní

- statisticky, při provádění výzkumu

výzkumný problém

= čím se můj výzkum zabývá (např. souvislost mezi hraním násilných videoher a agresivním chování,..)

cíle výzkumu

= čeho chce výzkum dosáhnout (popsat, porovnat,..)

výzkumné otázky

= tázací věta, která se ptá na vztah mezi dvěma nebo více proměnnými



= přeformulování či zkonkretizování cílů výzkumu tázací formou

Hypotéza

= předpokládaná odpověď na výzkumnou otázku

Vlastnosti hypotézy

- vyjadřuje vztah mezi proměnnými


- proměnné a vztahy musí být v hypotéze zjistitelné/měřitelné (pojmy jasně definované, ne hodnotící soudy, není cirkulární/tautologická, testovatelná,..)


- hypotéza se nedokazuje, ale přijímá nebo zamítá

Checklist dobré hypotézy

1) definované vztahy


2) definice/operacionalizace


3) ne lepší a horší, ale vyšší a nižší


4) ne budoucí a minulý čas, ale přítomný


5) ne dvouhlavňové hypotézy, ale pro každou hlaveň vlastní hypotézu

Statistická hypotéza

- formulace v jazyce hypotézy, ověřitelná statistickým testem

Proměnné

= jevy, které mohou nabývat různých hodnot (X konstanty)

Vlastnosti proměnných

- rozlišitelnost - min. 2 hodnoty


- úplnost - ke každému stavu existuje jedna hodnota


- jednoznačnost - dvě hodnoty nemohou odpovídat jednomu stavu vlastnosti

Dělení proměnných

1) žádoucí vs. nežádoucí


2) závislá (mění se v závislosti na variacích NP) vs. nezávislá (vědomě pozměňována, ta, jejíž účinek je zkoumán)


Moderátor

- proměnná ovlivňující směr nebo sílu vztahu mezi NP a ZP


- Terapie (NP) lepší vliv na muže než na ženy -) pohlaví je moderátor


- stálý stav (kytara -) geny (bylo to tu už před kytarou) -) record)

Mediátor

- proměnná, díky níž se uskutečňuje vztah mezi NP a ZP


- vlastnost, díky které se rozčílíme pokud něco


- proměnlivé stavy (nálada, fyziologický stav)


- kytara -) practise -) record

Dělení proměnných dle S-O-R

a) podnětové - většinou se kryjí s NP


b) vnitřní proměnné organismu - věk, pohlaví,..


c) odpověďové - reakční čas, ..

kvalitativní vs. kvantitativní proměnné

- souvisí s tzv. teorií měření (jak systematicky přiřazovat jevům číselné hodbn


- kvalitativní (kategoriální) - pohlaví, barva očí,.. funguje jen jako nálepka


- kvantitativní (metrické) - věk, výška, IQ - může být spojitá (může nabývat všech možných hodnot - čas) nebo diskrétní (může nabývat jen určitých hodnot- počet dětí)

4 úrovně proměnných dle Stevense
1) nominální proměnné (dichotomické (muž vs. žena) a polytomické (diagnóza A, B, C, D)

2) pořadové (ordinální) proměnné - pořadí jednotlivců, kategorie (ne, spíše ne , spíše ano,..)

3) intervalová (mezi body má být stejná vzdálenost, nemá přirozenou nulu - IQ, ale nemá poměr)

4) poměrové (má přirozenou nulu - čas, výška, vek,...)

Základní soubor

= populace


= všichni jedinci, kteří odpovídají daným charakteristikám, našemu zájmu, výzkumné otázce (ti, na které zobecňujeme poznatky)

Výběrový soubor

= vzorek


= všichni jedinci z populace, které jsem zařadili do výzkumu, se kterými přímo pracujeme

Pojetí reprezentativnosti

- kvantitativně (statisticky) - reprezentativnost vzhledem k populaci (náhodný/pravděpodobnostní výběr nebo metody výběru dané předem)



- kvalitativně - reprezentativnost vzhledem k výzkumné otázce (nepravděpodobnostní metody výběru, metody lze v průběhu výzkumu měnit)

Reprezentativní vzorek v kvantitativě

- vzorek zastupuje co možná nejlépe rozložení proměnných v populaci



- reprezentativnější se stoupající homogennitou a tím menší vzorek je potřeba



- reprezentativnější čím víc info o populaci máme



- každý prvek dané populace bude mít stejnou šanci, že bude vybrán

Výběrový rámec

- co nejkompletnější seznam všech členů populace

Pravděpodobnostní metody výběru

a) jednoduchý/prostý náhodný výběr (výběrový rámec -) každému jedinci číslo -) náhodná čísla)



b) systematický náhodný výběr (první vybrán náhodou a pak každý x-tý)



c) skupinový výběr (po skupinkách, např. ročníky)



d) stratifikační výběr (vrstvy -) podle procentuálního zastoupení počet účastníků)



Nepravděpodobnostní metody

a) kvótní výběr - podobný jako stratifikační, ale zařadíme každého, koho potkáme, dokud nenaplníme limity



b) Metoda sněhové koule - u populací, kde bychom se k účastníkům běžně nedostali (drogově závislí)



c) samovýběrový soubor - princip dobrovolnosti -) účastníci projevili zájem sami



d) příležitostný/libovolný výběr - vezmu toho, kdo je po ruce



e) záměrný/účelový výběr - cíleně vyhledáváme účastníky podle jejich určitých vlastností



f) metoda totálního výběru - vzorek tvořen všemi prvky populace

Klinické metody

- pozorování


- rozhovor


- anamnéza


- analýza spontánních produktů

Testové metody

- výkonové testy (inteligence, spec. schopností)



- testy osobnosti (projektivní, objektivní, dotazníky, posuzovací stupnice)

Pozorování

= plánovitě selektivní - dopředu se ví, co se bude pozorovat


a) introspektivní


b) extrospektivní


1) zúčastněné - skryté nebo otevřené


2) nepřímé - skryté nebo otevřené

Vzorkování událostí

= záznam výskytu nějakého chování (frekvence, trvání)

Vzorkování času

- momentkové pozorování (např. po každých 10s)

Rozhovor

= moderovaný rozhovor s jedním, max. třemi účastníky, prováděný s určitým cílem



a) nestrukturovaný (narativní)


b) polostrukturovaný (semistrukturovaný)


c) strukturovaný

Fáze rozhovoru

1) úvodní fáze (příprava otázek, techniky, navázání a upevnění vztahu s účastníkem)


2) jádro interview - kladení otázek


3) závěr

Postupy kladení otázek při interview

- od obecného ke konkrétnímu


- od jednotlivosti ke zobecnění


- od méně osobních témat k více


- direktivní X nedirektivní styl

Druhy otázek

- otevřené X uzavřené


- přímé (Jste pro trest smrti?§ X nepřímé (co si myslíte o lidech, co jsou zastánci trestu smrti?)


- rozhodovací (Věnujete se aktivně sportu?)


- alternativní (více alternativ)


- doplňující (kdo, kde, kdy,..)


- navádějící (Můžete i říct něco více o vztazích na pracovišti?)


- projektivní (Jak se podle vás staví většina lidí k trestu smrti?)


Ohniskové skupiny

- badatel působí jako moderátor


- 6-10 lidí


- pevně stanovené ohnisko (zaměření, otázku)

Fáze průběhu ohniskových s.

1) příprava skupiny - technika a organizace


2) zahájení skupiny - zákl. info a pravisla


3) úvodní diskuze a motivační práce - "trychtýř"


4) jádro diskuze


5) ukončení - uzavírání + feedback

Formáty odpovědí v dotazníku

- doplňování odpovědí


- vícenásobná volba (1 správná odpověď)


- dichotomické položky (1 správná ze dvou)


- nucená volba (1 libovolná ze 2)


- neuspořádané kategorie (1 libovolná z více)


- volba více možností


- spojování


- řazení


- uspořádané kategorie

Posuzovací škály

- numerické (sudý či lichý počet - nucení k volbě)


- grafické


- s výběrem možností

Položka Likertova typu

1 - rozhodně souhlasím


2 - spíše souhlasím


3 - nemohu se rozhodnout


4 - spíše nesouhlasím


5- rozhodně nesouhlasím

centrální tendence

lidé tíhnou k prostředním možnostem

Likertova škála

- součet několika položek Likertova typu (mělo by se s tím pracovat jako s ordinální škálou, ne intervalová!!!)

Chyby při posuzování

- haló efekt (první dojem)


- chyba kontrastu (někdo přede mnou to má našprcený a jdem po něm)


- chyba blízké asociace (2 věci blízko sebe na lavici, tendence spojovat)


- nesprávné zakotvení (centrální tendence, chyba přísnosti a shovívavosti)

Chyba přísnosti X shovívavosti

- 3 grázlové ze třídy nejhorší známky, ostatní jedničky

validita

= platnost, zda měřím, co chci změřit

reliabilita

= spolehlivost, pří opakování stejný výsledek

standardizace

- z hlediska administrace


- z hlediska vývoje testu


- z hlediska statické analýzy

Zdroje důkazů o validitě

- obsahové zdroje (obsah metody odpovídá očekávanému chování)



- empirické zdroje (vztahy mezi testovým skórem s vnějším kritériem, empirickým důkazem)



- konstruktové zdroje (propojení obsahu a empirie v teorii)

obsahové zdroje, obsahová validita

- zjevná validita (i laik odhadne, co se měří)



- výběrová validita (výběr položek vzhledem k měřenému atributu - fasetky diamantu)



- faktorová validita (na zákl. stat. postupu faktorové analýzy)

empirické zdroje validity

- nutný variabilní vzorek


- prediktivní validita (TSP - předpovídání lidí s dobrými známkami)


- souběžná validita (test na depresi a zároveň vyšetření lékařů na depresi)


- přírůstková validita (do jaké míry mi přináší nástroj nové informace)


- diferenciální validita (měří to něco jiného než něco, testuju na úzkost, tak by neměli skórovat v testu na strach)