Use LEFT and RIGHT arrow keys to navigate between flashcards;
Use UP and DOWN arrow keys to flip the card;
H to show hint;
A reads text to speech;
89 Cards in this Set
- Front
- Back
|
Věda je...? |
Systematické a kontrolované rozšíření zdravého rozumu |
|
|
Common sense (Zdravý rozum) |
Řetězec pojmů a pojmových schémat vyhovujících praktickým účelům lidstva |
|
|
Věda a zdravý rozum se liší... (5 aspektů) |
1. Odlišnosti v užívání konceptuálních a teoretických struktur 2. Odlišnosti ve způsobech ověřování hypotéz 3. Odlišnosti v pojetí kontroly 4. Odlišnosti v pohledu na vztahy mezi jevy 5. Odlišnosti ve vysvětlování pozorovaných jevů |
|
|
1. Každodenní poznávání a poznávání vědecké |
Věda x Zdravý rozum 5 aspektů odlišnosti |
|
|
Korespondenční kritérium pravdivosti |
Věta je pravdivá tehdy, je-li v souladu se skutečností. (Akvinský, Aristoteles) Námitky: 1. Pravdivé je to, co můžeme jednoznačně vypozorovat - takové pozorování není vždy možné! 2. To, co je individuální je zde nevypovídající. 3. Ne každý má schopnost vidět ve věcech pravdu. |
|
|
Konsenzuální kritérium pravdivosti |
Pravdivé je to, co za pravdivé prohlásí lidé, kteří jsou v daném oboru považováni za odborníky. Kuhn: Struktura vědeckých revolucí (“Platí něco, dokud to zastávají členové jedné skupiny, a to tak dlouho, dokud nejzatvrzelejší zastánci zemřou a to, co bylo kontroverzní a nepřijímané začne vyplouvat na povrch a začne se to prosazovat.”) Námitky: 1. Je nebezpečné považovat za pravdu to, co považuje za pravdu jeden významný člověk. 2. Pokud se ale shodne na jedné věci více lidí, je ještě menší zpochybnitelnost takového tvrzení, byť nepravdivého. |
|
|
Konzistenční/Koherenční kritérium pravdivosti |
Tvrzení odvozené dle logických pravidel z jiného, již pravdivého tvrzení či axiomu, se stává také pravdivé. Námitky: 1. Může se objevit logická chyba (záměna nebo neúplné pochopení termínů) 2. Toto kritérium je nepoužitelné pro humanitní vědy (psychologii), ačkoli pro matematiku může být přijatelné |
|
|
Pragmatické kritérium pravdivosti |
Pravdivé je to, co funguje. (William James) Námitky: 1. Pak je pravdivá i například homeopatie, pokud přináší výsledky. |
|
|
Falzifikační kritérium pravdivosti |
Pravda je to, co dosud nebylo vyvráceno. (Carl Raimund Popper) Je problematické prokázat pravdu, snazší je vyvrátit nepravdu. Námitky: 1. Stačí jediný případ popírající danou teorii, aby přestala být pravdivá. 2. Dokud není nalezen alespoň jeden důkaz, muže být i nesmyslná teorie považována za pravdivou. - pak vznikají teorie, které jsou považovány za pravdivé prostě proto, že se nikdo nechce zabývat jejich vyvracením (protože je to naprosto zjevně hloupost) |
|
|
Statistické (pravděpodobnostní) kritérium pravdivosti |
Dnešní model pravdivosti Pravdivé je to, co je statisticky ověřeno. (Vypočítaná hladina p je nižší než stanovená hladina p) Na začátku předpokládáme platnost nulové hypotézy. Statistické ověřování má svá pravidla. Podstatou je statistické ověřování hypotéz. Možnost existence chyb prvního a druhého druhu. Přijímá i výjimky a zpřesňuje nas odhad. |
|
|
Axiom |
Tvrzení, které se předem pokládá za platné, a tudíž se nedokazuje. Podobný význam má slovo postulát. |
|
|
Chyba prvního druhu |
Chybné rozhodnutí poté, co test odmítne pravdivou nulovou hypotézu. Tzv. Falešně pozitivní Značí se Alfa a obvykle se rovna úrovni významnosti testu. ODMÍTNUTÍ HYPOTÉZY, prestože je PRAVDIVÁ. “Usvědčit nevinného.” |
|
|
Chyba druhého druhu |
NEODMÍTNU NULOVOU HYPOTÉZU, ačkoliv je NEPRAVDIVÁ. Tzv. Falešné negativní. Vztahuje se k síle testu (1 a Beta) a značí se Beta. “Nechat pachatele na svobodě.” |
|
|
2. Pravda a kritérium pravdivosti |
1. Korespondenční 2. Konsenzuální 3. Konzistenční 4. Pragmatické 5. Falzifikační 6. Statistické (pravděpodobnostní) |
|
|
Vědecká teorie |
Souhrn výpovědí, výroků a tvrzení Slouží jako modely a způsoby vysvětlování orientace v realitě Jsou “srdcem vědy” Vysvětluji velkou rozmanitost a chaotičnost velkého počtu jevů jedinou větou nebo třeba matematickou rovnicí > Uspořádávají naše poznání světa (empirické poznání) > Nové info díky ní vkládáme do připravených struktur našeho poznání a představ o této realitě (x ne jako izolované prvky) Usměrňuje další zaměření a charakter následujících vědeckých bádání |
|
|
Ekonomičnost (Úspornost) |
Umožňuje, abychom s poměrně malým počtem výroků dokázali vysvětlit poměrně velké množství jevů a okolností Alternativní název > Occamova břitva |
|
|
Elegance a jednoduchost |
Jednoduchost nesmí být na úkor přesnosti formulace a podstaty problému Dobrá vědecká teorie není ta, která vysvětluje jevy složitým, zdlouhavým a nesrozumitelným způsobem Vztah mezi jevy by měl být co nejjednoduššeji a nejpřímočařeji vysvětlený |
|
|
Schémata a zkušenosti |
Modely prostředí, které nám pomáhají při poznávání světa Pokud mluvíme o nějakém jevu, většinou spíše mluvíme o nějaké naší teorii tohoto jevu (tedy o našem chápání tohoto jevu) Teorie nejsou pouze součástí vědy, objevují se i v běžném životě Měly by splňovat “Tři základní cíle vědy” |
|
|
Tři základní cíle vědy |
Deskripce Explanace Predikce |
|
|
Definice vědecké teorie dle Ferjenčíka |
“Vědecká teorie je zobecňující vysvětlení, které vychází z informací získaných vědeckou metodou.” |
|
|
Kerlingerova definice vědecké teorie |
“Vědecká teorie je souborem vzájemně souvisejících konstruktů (pojmů), definic, tvrzení, který představuje systematický pohled na jevy specifikováním vztahů mezi proměnnými s cílem vysvětlit a předpovědět tyto jevy.” |
|
|
Kritéria vědecké teorie |
1. Ekonomičnost (Úspornost) 2. Elegance a jednoduchost 3. Vnitřní konzistence 4. Testovatelnost 5. Síla, plodnost, přesnost, ... |
|
|
Axiom |
Výchozí tvrzení Předpoklad, nevyžadující k přijetí ověření ani důkaz |
|
|
Teorém |
Výrok nebo věta, o vztahu mezi nějakými pojmy, odvozený z axiomu |
|
|
Hypotézy |
Tvrzení, která jsou předmětem toho, zda jsou nebo nejsou pravdivá Předpoklad o vztazích mezi jevy, který platí do okamžiku, než je popřen Východiskem pro tvorbu teorie a vývoj vědy Dobrá hypotéza by měla být výrokem o vztazích mezi zkoumanými proměnnými a obsahovat jasné implikace pro ověřování těchto vztahů > Musí být především testovatelná |
|
|
Struktura vědecké teorie |
Axiomatická vrstva Teorematická vrstva Empirická vrstva |
|
|
Vnitřní konzistence |
Teorie je tvořena řadou výroků a tvrzení, tyto výroky by měly tvořit vnitřně si neprotiřečící systém |
|
|
Testovatelnost |
Pokud je vědecká teorie zevšeobecněným vysvětlením reality kolem nás, musí také existovat hodnověrnost tohoto tvrzení Teorie, kterou nelze ověřit proto, že nenabízí žádné logicky přijatelné cesty k jejímu testování, nemá vědeckou hodnotu Př. Nelze se vrátit do minulosti a něco ověřovat |
|
|
Testovatelnost |
Pokud je vědecká teorie zevšeobecněným vysvětlením reality kolem nás, musí také existovat hodnověrnost tohoto tvrzení Teorie, kterou nelze ověřit proto, že nenabízí žádné logicky přijatelné cesty k jejímu testování, nemá vědeckou hodnotu Př. Nelze se vrátit do minulosti a něco ověřovat |
|
|
Axiomatická vrstva |
Nemusí být explicitně vyjádřena v každé teorii Určitý apriorní předpoklad správnosti a pevnosti naší teorie |
|
|
Testovatelnost |
Pokud je vědecká teorie zevšeobecněným vysvětlením reality kolem nás, musí také existovat hodnověrnost tohoto tvrzení Teorie, kterou nelze ověřit proto, že nenabízí žádné logicky přijatelné cesty k jejímu testování, nemá vědeckou hodnotu Př. Nelze se vrátit do minulosti a něco ověřovat |
|
|
Axiomatická vrstva |
Nemusí být explicitně vyjádřena v každé teorii Určitý apriorní předpoklad správnosti a pevnosti naší teorie |
|
|
Teorematická vrstva |
Výroky o jevech a vztazích mezi nimi Odvozené z axiomu |
|
|
Empirická vrstva |
Výroky o datech (a jejich získávání) Složka vztahující se k empiricky získaným datům |
|
|
3. Vědecká teorie a její struktura |
1. Tři základní cíle vědy 2. Definice (Ferjenčík, Kerlinger) 3. Kritéria vědecké teorie (5 +) 4. Pojmy (axiom, teorém, hypotéza) 5. Struktura vědecké teorie: Aximoatická, teorematická a empirická vrstva |
|
|
Jazyk |
Jako nástroj dorozumívání je velmi praktický Musíme se jo naučit přiměřeně ovládat |
|
|
Designát |
Předmět, který označujeme názvem |
|
|
Symbol |
Slovo, kterým označujeme daný designát (předmět) |
|
|
Pojem |
Slovo nebo symbol, který odráží podstatné vlastnosti předmětů a jevů, jež reprezentuje Výsledkem logických operací Narozdíl od představy vyznačuje obecné vlastnosti Představuje celou skupinu objektů prostřednictvím souboru vlastností, které jsou spojeny s touto třídou objektů Rozděluje svět na zvládnutelné jednotky, které umožňují předjímat značnou sumu informací (pojem auto udává info např. o jeho konstrukci, funkci, ...) Jsou: Srovnatelné a nesrovnatelné; Hierarchicky uspořádané či rovnocenné; Souřadné či zkřížené |
|
|
Pojem |
Slovo nebo symbol, který odráží podstatné vlastnosti předmětů a jevů, jež reprezentuje Výsledkem logických operací Narozdíl od představy vyznačuje obecné vlastnosti Představuje celou skupinu objektů prostřednictvím souboru vlastností, které jsou spojeny s touto třídou objektů Rozděluje svět na zvládnutelné jednotky, které umožňují předjímat značnou sumu informací (pojem auto udává info např. o jeho konstrukci, funkci, ...) Jsou: Srovnatelné a nesrovnatelné; Hierarchicky uspořádané či rovnocenné; Souřadné či zkřížené |
|
|
Termín |
Přesně vymezený a přesně užívaný pojem |
|
|
Vytváření pojmů |
Vznikají procesy abstrakce z představ > třeba nalézt společné znaky a pak je abstrahovat Záleží i na předchozím vnímání a vytvořené představě |
|
|
Teorie prototypu |
Prototyp = ideální objekt, který v reálném životě nemá žádný jiný objekt, který by jej vyčerpal Protoyp sám má své vymezení, je to určité optimum, do nějž zapadají pojmy svými vlastnostmi |
|
|
Vytváření pojmů |
Vznikají procesy abstrakce z představ > třeba nalézt společné znaky a pak je abstrahovat Záleží i na předchozím vnímání a vytvořené představě |
|
|
Teorie prototypu |
Prototyp = ideální objekt, který v reálném životě nemá žádný jiný objekt, který by jej vyčerpal Protoyp sám má své vymezení, je to určité optimum, do nějž zapadají pojmy svými vlastnostmi |
|
|
Model příkladu |
Podobný princip jako u prototypu Potřeba předchozí zkušenosti s objektem (TO NENÍ U PROTOTYPU NUTNÉ) |
|
|
Vytváření pojmů |
Vznikají procesy abstrakce z představ > třeba nalézt společné znaky a pak je abstrahovat Záleží i na předchozím vnímání a vytvořené představě 1. Teorie prototypu 2. Model příkladu 3. Teorie prototypu Roschové |
|
|
Teorie prototypu |
Prototyp = ideální objekt, který v reálném životě nemá žádný jiný objekt, který by jej vyčerpal Protoyp sám má své vymezení, je to určité optimum, do nějž zapadají pojmy svými vlastnostmi |
|
|
Model příkladu |
Podobný princip jako u prototypu Potřeba předchozí zkušenosti s objektem (TO NENÍ U PROTOTYPU NUTNÉ) |
|
|
Teorie prototypu Roschové |
Aby něco odkazovalo na společný pojem, není třeba výčet dimenzí, ale vzájemná podobnost těchto dimenzí |
|
|
Chyby při používání slov jako označení |
Neostrost Víceznačnost |
|
|
Neostrost |
Rozlišujeme skupinu předmětů, které určitě jsou designáty daného pojmu a skupinu předmětů, které určitě nejsou designáty daného pojmu. > Existují ale i objekty, o kterých nelze jednoznačně říci jsou-li, či nejsou designáty tohoto pojmu. Můžeme se jí vyhnout tak, že co nejpřesněji vymezíme/definujeme ten který pojem. |
|
|
Neostrost |
Rozlišujeme skupinu předmětů, které určitě jsou designáty daného pojmu a skupinu předmětů, které určitě nejsou designáty daného pojmu. > Existují ale i objekty, o kterých nelze jednoznačně říci jsou-li, či nejsou designáty tohoto pojmu. Můžeme se jí vyhnout tak, že co nejpřesněji vymezíme/definujeme ten který pojem. |
|
|
Víceznačnost |
Jedno a totéž slovo může označovat více rozličných objektů nebo významů |
|
|
Konstrukt |
Typ pojmu definovaný svým místem v referenčním systému významů a svými vztahy k jiným pojmům, ve struktuře téhož systému. Představuje čistě teoretický, pro vysvětlení bezprostředně daných faktů vytvořený a zavedený termín. K označení procesů nebo jevů, na jejichž existenci lze usuzovat pouze z určitých následků, důvodů, ... Tři kategorie (dle užití a označení) 1. Hypotetické konstrukty 2. Abstrakce určitých charakteristik empiricky zjištěných dat 3. Modely chování vycházející u určitých explicitních přístupů |
|
|
Konstrukt |
Typ pojmu definovaný svým místem v referenčním systému významů a svými vztahy k jiným pojmům, ve struktuře téhož systému. Představuje čistě teoretický, pro vysvětlení bezprostředně daných faktů vytvořený a zavedený termín. K označení procesů nebo jevů, na jejichž existenci lze usuzovat pouze z určitých následků, důvodů, ... Tři kategorie (dle užití a označení) 1. Hypotetické konstrukty 2. Abstrakce určitých charakteristik empiricky zjištěných dat 3. Modely chování vycházející u určitých explicitních přístupů |
|
|
Hypotetické konstrukty |
Nejsou operacionálně vymezitelné Jejich existenci lze vyvozovat z jiných jevů |
|
|
Definice a definování pojmů |
Proces přesného přiřazování jazykových symbolů jednotlivým objektům a vyznamům. Výpověď, která určuje, jaký je význam vybraného jazykového označení (pojmu) Definici můžeme definovat i jako rovnici tvořenou definidiem a definiensem |
|
|
Definiendum |
Pojem, řečové označení, které chceme definovat |
|
|
Definiens |
Způsob definování, vysvětlení definovaného předmětu |
|
|
Předdefinatorní formx |
Definiens je zde tvořen i formami, které jsou sice věcně správně, ale zpravidla méně precizní. Nejsou plnohodnotné, ale v určitých situacích jim dáváme přednost před formalizovanymi definicemi. Příklady vhodného použití: 1. Poznání objektu, který chceme definovat je nedostatečné, předběžné, ... 2. Exaktní definování je sice možné, ale ne nevyhnutelné (oběma komunikujicim subjektům je objekt komunikace dostatečně známý a jasný) 3. Rigorózní, exaktní definování by znesnadnilo porozumění (při definování složitých pojmů pro laiky v dané oblasti) |
|
|
Pojmenování |
Definiens je tvořen přímo bezprostředně přítomným objektem (balkon definujeme tak, že ukážeme na balkon) Způsob přiřazování objektů ke slovním symbolům. Jednoduchý a přímočarý. Designát pojmu musí být FYZICKY PŘÍTOMEN Týká se jednotlivých a izolovaných pojmů. (Nemusí být jasná šířka třídy objektů, které můžeme takovým názvem označovat.) |
|
|
Příklad a vypočítávání |
Definiens je tvořeno příklady Není nutná fyzická přítomnost designátu, ale stále není jasná hranice platnosti daného slovního označení. Pojem zvíře je vymezen takto: Je to například slon, zebra, myš, pes, kočka, ... |
|
|
“Definování” pomoci rozdílů |
V běžné řeči se často používají “negativní příklady” k vysvětlení významu nějakého slova. Př. Projekce nebi totéž co regrese, ani neznamená, že jde o racionalizaci. Lze ostřeji poukázat na některá důležitá ohraničení platnosti pojmu, toto ohraničení je ale nesystematické a málo vyčerpává obsah pojmu. |
|
|
Popis |
Zde je definiens tvořen některými vlastnostmi designátu, bez ohledu na to, zda jde o vlastnosti podstatné či nepodstatné. Muže se stát, ze určení definienda popisem zůstane na povrchní úrovni, bez vystižení toho, co je pro pojem významné Př. Psycho se zabývá vnímáním, vztahy mezi lidmi, testováním schopností a působením reklamy na člověka |
|
|
Porovnání se znamym |
Definiendum je vysvětlováno poukazem na známe definiens, které má některé podobné nebo analogické charakteristiky. Porozumitelné a názorné (v běžné řeči většinou postačuje). V jazyku vědy se nelze při určování a přisuzování významů opírat jen o podrobnosti mezi příbuznými pojmy. |
|
|
Hlavní formy definování |
Představují definování v pravém slova smyslu. Hranice mezi předdefinatorními formami a hlavními formami definování je neostrá. Možností jak precizně definovat pojmy je více (3 typy): 1. Nominální definice 2. Reálné definice (Existenciální a Genetické) 3. Operacionální definice |
|
|
Nevýhody operacionálních definic |
Mnohotvárnost a mnohoznačnost věcí a jevů, které nás obklopují může způsobit zkreslení. Jakýkoli výsek reality však sám o sobě vasto obsahuje o mnoho více než jen recepturu, na jejímž základě vznikne. Operacionalni definice je zaměřena na “bezpečné” komunikování, ne na hledání a vyzdvihování podstaty jevu či procesu. |
|
|
Nominální definice |
Dosud neznámý význam definienda charakterizujeme definiensem, jehož význam je nám známý. > Jeden neznámý pojem určujeme jiným, známým pojmem. (Například mentální retardace = Intelektová zaostalost) Tento typ definice je v klasických překladových slovnících. |
|
|
Reálné definice |
Definiendum je vysvětlováno pro něj typickými, příznačnými vlastnostmi, vztahy mezi těmito vlastnostmi nebo podmínkami. Existenciální definice - např. Metodologie psychologie > Věda zabývající se hledáním, tvorbou a ověřováním principů a metod zkoumání prožívání a chování lidí. Genetické definice - Objekt (definiendum) je vymezen uváděním podmínek a procesů, které jej vytvářejí. > Objekt = popis procesu, jímž je tento objekt vytvářen. (Například frustrace - emocionální stav vzniklý zablokováním uspokojování potřeb.) |
|
|
Operacionální definice |
Jedna z variant genetických definic. Definiens je tvořen procesy, postupy (operacemi), na jejichž základě vzniká definovaný pojem, nebo na jejichž základě je tento pojem měřen či identifikován. V empirických vědách mají mimořádný význam > Operacionální definování je přímočarým naplněním požadavku opakovatelnosti a ověřitelnosti ve vědě. Když uskutečníme proceduru popsanou v definiendu, výsledkem bude definiendum nově vzniklé (zopakované), nebo znovu identifikované bez jakýchkoli nejasností a pochybností. Kerlinger: 1. Měrné operacionální definice = Popis procedur, po jejichž vykonání můžeme pojem identifikovat. Návod, jak jev měřit tak, abychom ho mohli vidět. 2. Experimentální operacionální definice = “Recepty”, jejichž realizováním vyvoláme definovaný objekt, jev nebo proces. Nabízejí elegantní možnost, jak spolehlivě a bez nežádoucích šumů komunikovat významy a obsahy důležitých pojmů používaných ve vědě. |
|
|
4. Vztah přirozeného a vědeckého jazyka, definice pojmů |
Pojem (Slovo nebo symbol odrážející podstatné vlastnosti předmětů a jevů, jež reprezentuje.) Termín (Přesně vymezený a přesně užívaný pojem.) Vytváření pojmů: 1. Teorie prototypu 2. Model příkladu 3. Teorie prototypu Roschové Chyby při používání slov jako označení (Neostrost a víceznačnost) Konstrukt (Čistě teoretický, pro vysvětlení bezprostředně daných faktů vytvořený a zavedený termín. Tři kategorie dle užití a označení.) Definice a definování pojmů. (Proces, výpověď, definiendum a definiens) Předdefinatorní formy. > Pojmenování, příklad a vypočítávání, “definování” pomocí rozdílů, popis, porovnání se známým. Hlavní formy definování. > Nominální definice, Reálné definice (existenciální a genetické), Operacionální definice. |
|
|
Kvalitativní vs. Kvantitativní výzkum |
Psycho dosud nemá stabilizovanou metodologickou organizaci. Spory o to, jak přistupovat ke studiu lidského chování. Pozitivismus v psycho vyžaduje kvantitativní přístup. (Projevuje se např. v psychofyzice, behaviorismu) x Fenomenologie, gestalt a analytická psycho vyžaduje kvalitativní. Výhodné je přístupy sloučit a používat tak, aby se vzájemně doplňovaly. Kvalitativní je často nestrukturovaný. x Kvantitativní mívá jasnou strukturu. |
|
|
Kvalitativní výzkum |
Snaha o získání vhledu, porozumění, orientace. Výsledkem porozumění může být vytvoření hypotézy > není na počátku! Exploratorní a heuristický s induktivním zaměřením. Holisticky orientovaný - jevy či objekty zkoumány v celé své šíři a ve všech možných rozměrech > snaha pochopit tyto rozměry ve vzájemných souvislostech. Data jsou nenumerická a nestandardizovaná. Proměnné nominální. K určování žádoucí úrovně validity se užívá TRIANGULACE. Výběrový soubor bývá menší než v kvanti. Výzkumný plán je flexibilní. |
|
|
Kvantitativní výzkum |
Formulace hypotéz, které se pak snažíme testovat. Konfirmatorní s deduktivním charakterem. Reduktivní > vybírá si pouze některé objekty - výsledky jsou přesnější, ale často chybí kontext. Data mají většinou číselnou podobu. Proměnné jsou většinou pořadové, intervalové nebo poměrové. Kontrola a manipulace s proměnnými - velká aktivita výzkumníka. Relativně snadné určit validitu a reliabilitu. Výzkumník nebývá přítomen u sběru dat. |
|
|
Kvalitativní metody |
1. Kazuistika 2. Hermeneutický (fenomenologický) výzkum 3. Narativní výzkum 4. Zakotvený výzkum 5. Etnografický výzkum 6. Akční výzkum |
|
|
Kvantitativní metody |
1. Mapující výzkum 2. Korelační výzkum 3. Kvaziexperimentální výzkum 4. Experimentální výzkum 5. Podrobné experimentální studie |
|
|
Kazuistika (případová studie) |
Stačí jediný případ, aby nám pomohl dokázat něco nového. Pouze dohledatelné a jasně patrné. Jednotlivec i skupina (např. katastrofy) Slavné případové studie: 1. Freud - Anna O., Vlčí muž, Malý Hans > kombinace s hermeneutickým přístupem. 2. Watson - Malý Albert. 3. Brocka - objevení Brockova centra. 4. Pacient H. M. - případ těžké epilepsie operované přes trubičky (vyjmutí hippocampu - nezvládl vytvářet vzpomínky). 5. Phineas Gage. 6. Objev Stockholmského syndromu. 7. Kamala a Amala. |
|
|
Hermeneutický (fenomenologický) výzkum |
Vnášeny úvahy a interpretace výzkumníka. Sledování jednoho určitého jevu. Introspekce a další zdroje související s jevem. (Například osobní zkušenost, literatura) Také rozbor pohádek. Využíval Freud > u snů. |
|
|
Hermeneutický (fenomenologický) výzkum |
Vnášeny úvahy a interpretace výzkumníka. Sledování jednoho určitého jevu. Introspekce a další zdroje související s jevem. (Například osobní zkušenost, literatura) Také rozbor pohádek. Využíval Freud > u snů. |
|
|
Narativní výzkum |
Zabývá se výzkumem vývoje. |
|
|
Zakotvený výzkum |
Výzkum zakotvený většinou do rozhovoru. Např. Snažíme se v různých vypovedich hledat podobnosti. |
|
|
Etnografický vyzkum |
Založen na našem pozorování. Vclenime se do nějaké skupiny a pozorujeme ji zvnitrku. |
|
|
Akční výzkum |
Snaha jak o pochopení, tak o změnu. |
|
|
Mapující výzkum |
Nejjednodušším typem kvantitativního výzkumu. Snaha o zjištění pouze určitých hodnot (ne pochopení hypotézy). > Zjistit počet lidí, kteří za život prodělali depresi. Zachycení kvantitativních údajů, které nám říkají, co je normální/běžné. Typickým příkladem jsou epidemiologické studie. |
|
|
Korelační výzkumy |
Snaha o ověření vztahu mezi nějakými jevy. Většinou pouze na základě korelace. |
|
|
Kvaziexperimentální výzkum |
Není pravým experimentem. > Výzkumník nechává volný průběh, neovlivňuje proměnné, čeká až se změní sami a pozoruje výsledky. U výzkumu, kde z etických hledisek nemůžeme ovlivňovat nezávislou proměnnou. (U nemoci, postižení - sledujeme ty, kteří ji již mají). |
|
|
Experimentální výzkum |
Jediná metoda, která je schopna prověřit, zda je něco příčinou něčeho jiného. Podstatou je odloučit co nejvíce proměnných, které by mohly výzkum nechtěně ovlivnit a zkreslující výsledky. Jedním druhem experimentu je experiment EX POST FACTO > pozorujeme jev až potom, co se projevil. |
|
|
Podrobné experimentální studie |
Větší množství experimentů, které se snaží něco prověřit. Jsou to komplexní studie, které se snaží postihnout řadu souvislostí. |
