• Shuffle
    Toggle On
    Toggle Off
  • Alphabetize
    Toggle On
    Toggle Off
  • Front First
    Toggle On
    Toggle Off
  • Both Sides
    Toggle On
    Toggle Off
  • Read
    Toggle On
    Toggle Off
Reading...
Front

Card Range To Study

through

image

Play button

image

Play button

image

Progress

1/56

Click to flip

Use LEFT and RIGHT arrow keys to navigate between flashcards;

Use UP and DOWN arrow keys to flip the card;

H to show hint;

A reads text to speech;

56 Cards in this Set

  • Front
  • Back

6. století

příchod Slovanů do českých zemí

623 - 658

francký kupec Sámo utíká z francké říše kvůli dluhům, zakládá Sámovu říši, sjednocuje kmeny, po jeho smrti se rozpadá

631

bitva u Vogatisburku, fr. kupec Sámo poráží vojsko franckého krále Dagoberta I.

830?

počátky Velké MOravy za knížete Mojmíra I.

846 870

Rastislav knížetem Velké Moravy, vymanil se z vlivu východofran. říše, spojenectví s Byzancií


863

příchod byzantských věrozvěstů Cyrila (Kostantin) a Metoděje, papež schvaluje slovanskou liturgii, hlaholice, nahrazují francké kněze, na žádost Rostislava


Proglas - předmluva k evangelií


Zákon Sudnyj ljudem

871–894

Svatopluk knížetem Velké Moravy, období největšího politického a kulturního rozmachu


882

křest knížete Bořivoje na Vwlké Moravě

895

Čechy se oddělují od Velké Moravy, vzniká samostatný český stát (Spytihněv I.)


905

zánik Velké Moravy, ničivé nájezdy Maďarů

921 (15.9.)

zavraždění Ludmily v Tetíně, babičky knížete Václava


935 (28.9.)

zavraždění českého knížete Václava ve Staré Boleslavi, na český trůn se dostává Boleslav I.

955

bitva na řece Lechu, porážka Maďarů, něm. + české vojsko vyhrálo, Maďaři se usazují v Panonii


973

založení pražského biskupství za vlády knížete Boleslava II., 1. biskup: Dětmar, 2. biskup Vojtěch

995

český kníže Boleslav II. nechal vyvraždit Slavníkovce na Libici


1034–1055

Břetislav I. českým knížetem


1039

Břetislavova dekreta – vyhlášena nad hrobem sv. Vojtěch v Hnězdně v Polsku


1040

bitva u Brůdku, Češi (kníže Břetislav) porážejí Němce (Jindřicha III.)

1055

český kníže Břetislav vydává tzv. stařešinský zákon = vládu má mít vždy nejstarší člen z přemysl. rodu


1085

český kníže Vratislav II. získává králov. titul (jen pro svou osobu) za pomoc od Jindřicha IV.


1126

bitva u Chlumce, český kníže Soběslav porazil řím. panovníka Lothara III.


1158

český kníže Vladislav II. získává od řím. císaře Fridricha Barbarossy královský titul (jen pro svou osobu


1182

řím. císař Barbarossa povýšil Moravu na Markrabství moravské

1189

Statuta Konráda Oty (Sadská statuta) = nejstarší český zákoník, který zabezpečoval dědičnou držbu majetků šlechtě


1197–1230

Přemysl Otakar I. českým králem, 1197 dědičný královský titul, definitivně potvrzeno v roce 1212


1212

římská král Fridrich II. vydal Zlatou bulu sicilskou – Přemysl Otakar I. získává dědičný královský titul


1230–1253

Václav II. českým králem (polským od roku 1300)


1253–1278

Přemysl Otakar II. českým králem, "král železný a zlatý"


1260

bitva u Kressenbrunu mezi PO II. a maďar. králem Bélou IV. o alpské země, vyhrál PO II.


1278 (26.8.)


bitva na Moravském poli u Suchých Krut porazil Rudolf Habsburský Přemysla Otakara II. (zabit)


1278–1283

poručnictví Oty Braniborského v Čechách


1283–1305

Václav II. českým králem (polským od roku 1300)


1300

Václav II. vydává nový horní zákoník, nechal razit stříbrné pražské groše


1305–6

Václav III. králem, 1306 zavražděn v Olomouci


1306

Přemyslovci vymřeli po meči


vláda Jindřicha Korutanského (manžel Anny = dcery Václava II.), neschopný, vyhnán

1306-7

vláda Rudolfa Habsburského (vnuk císaře Rudolfa), oženil se s Eliškou Rejčkou (vdova po Václavovi II.), brzo umírá


1310–1346

vláda Jana Lucemburského, "král cizinec", potíže s českou šlechtou

1344

založení pražského arcibiskupství, stavba Chrámu sv. Víta (Matyáš z Arrasu, Petr Parléř), 1. arcibiskup: Arnošt z Pardubic, 2. arcibiskup: Jan Očko z Vlašimi


1346 (26.9.)


bitva u Kresčaku (Anglie x Francie ve stoleté válce), padl zde Jan Lucemburský (bojoval na straně poražené Francie)


1346–1378

vláda Karla IV.

1348 (7.4.)

Karel IV. založil pražskou univerzitu, zavedl název: Země Koruny české, založil Nové Město pražské, stavba Karlova mostu (1357), stavba Karlštejna


1355

Karel IV. císařem Svaté říše římské národa německého (SŘŘ)



Maiestas Carolina = nezdařilý pokus Karla IV. o kodifikaci zemského práva (česká ústava), odmítla šlechta



1356

Karel IV vydává "Zlatou bulu" = zákoník, k volbě panovníka SŘŘ stačí nadpoloviční většina kurfiřtů (4/7)

1378–1419

Vláda Václava IV.

1393

generální vikář Jan z Pomuku (Jan Nepomucký) byl umučen a poté vhozen do Vltavy na příkaz Václava IV.


1409

Václav IV. vydává Dekret kutnohorský (zvrat hlasování ve prospěch českého národa na Karlově univerzitě)


6.7.1415

upálení Mistra Jana Husa v Kostnici


6.7.1415

upálení Mistra Jana Husa v Kostnici


1419

1. pražská defenestrace – vyhození konšelů z Novoměstské radnice v Praze


1419–1434

Husitské války

1431

bitva u Domažlic, 5. křížová výprava, slavné vítězství husitů


1434 (30.5.)

bitva u Lipan, porážka radikálních husitů


1436–7

Zikmund Lucemburský českým králem


1453–1457

Ladislav Pohrobek českým králem


1457–1471

Jiřík z Poděbrad zvolen českým králem, "husitský král"


1471–1516

Ladislav Jagellonský českým králem