• Shuffle
    Toggle On
    Toggle Off
  • Alphabetize
    Toggle On
    Toggle Off
  • Front First
    Toggle On
    Toggle Off
  • Both Sides
    Toggle On
    Toggle Off
  • Read
    Toggle On
    Toggle Off
Reading...
Front

Card Range To Study

through

image

Play button

image

Play button

image

Progress

1/36

Click to flip

Use LEFT and RIGHT arrow keys to navigate between flashcards;

Use UP and DOWN arrow keys to flip the card;

H to show hint;

A reads text to speech;

36 Cards in this Set

  • Front
  • Back
§ 75
Zadržení policejním orgánem
Jestliže je tu některý z důvodů vazby (§ 67) a pro neodkladnost věci
nelze rozhodnutí o vazbě předem opatřit, může policejní orgán
obviněného zadržet prozatím sám. Je však povinen provedené zadržení státnímu zástupci bezodkladně ohlásit a předat mu opis protokolu, který sepsal při zadržení, i další materiál, který státní zástupce potřebuje, aby popřípadě mohl podat návrh na vzetí do vazby. Návrh musí být podán
tak, aby obviněný mohl být nejpozději do 48 hodin od zadržení odevzdán soudu, jinak musí být propuštěn na svobodu.
§ 76/1
Zadržení osoby podezřelé polic. orgánem
(1) Osobu podezřelou ze spáchání trestného činu může, je-li tu některý
z důvodů vazby (§ 67), policejní orgán v naléhavých případech zadržet, i když dosud proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání (§ 160 odst. 1). K zadržení je třeba předchozího souhlasu státního zástupce. Bez takového souhlasu lze zadržení provést, jen jestliže věc nesnese
odkladu a souhlasu předem nelze dosáhnout, zejména byla-li osoba přistižena při trestném činu nebo zastižena na útěku.
§ 76/2
Zadržení při činu nebo bezprostř. po něm
(2) Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo
bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění
její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však
povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu; příslušníka
ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit.
§ 76/3
Protokol o zadržení
(3) Policejní orgán, který provedl zadržení, zadrženou osobu vyslechne
a o výslechu sepíše protokol, v němž označí místo, čas a bližší
okolnosti zadržení a uvede osobní údaje zadržené osoby, jakož i podstatné důvody zadržení.
§ 76/4
Postup polic. orgánu po zadržení
(4) Policejní orgán, který zadržení provedl nebo kterému byla podle
odstavce 2 odevzdána osoba přistižená při trestném činu, ji propustí
bezodkladně na svobodu v případě, že bude podezření rozptýleno nebo důvody zadržení z jiné příčiny odpadnou. Nepropustí-li zadrženou osobu na svobodu, předá státnímu zástupci protokol o jejím výslechu s vyhotovením usnesení o zahájení trestního stíhání a další důkazní
materiál tak, aby státní zástupce popřípadě mohl podat návrh na vzetí
do vazby. Návrh musí policejní orgán podat bez odkladu, aby osoba
zadržená podle tohoto zákona mohla být odevzdána soudu nejpozději do 48 hodin od tohoto zadržení; jinak musí být propuštěna na svobodu.
§ 76/5
Práva zadrženého při výslechu
(5) Ustanovení § 33 odst. 1, § 91, 92, 93 a 95 je třeba přiměřeně dbát
i tehdy, jestliže je zadržená osoba vyslýchána v době, kdy ještě proti
ní nebylo zahájeno trestní stíhání (§ 160).
§ 76/6
Právo zadrženého na obhájce
(6) Zadržená osoba má právo zvolit si obhájce, hovořit s ním bez
přítomnosti třetí osoby a radit se s ním již v průběhu zadržení; má též
právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jejím výslechu podle
odstavce 3, ledaže je obhájce ve lhůtě uvedené v odstavci 4
nedosažitelný. O těchto právech je třeba podezřelého poučit a
poskytnout mu plnou možnost jejich uplatnění.
§ 77
Rozhodnutí o zadržené osobě
(1) Nenařídil-li státní zástupce propuštění zadržené osoby na podkladě materiálů mu došlých, popřípadě po jejím opětovném výslechu, je povinen
odevzdat ji ve lhůtě 48 hodin od zadržení soudu s návrhem na vzetí do
vazby. K návrhu připojí dosud získaný důkazní materiál.

(2) Soudce je povinen vyslechnout zadrženou osobu (odstavec 1) a do 24 hodin od doručení návrhu státního zástupce rozhodnout o jejím propuštění na svobodu anebo rozhodnout, že ji bere do vazby. O době a místě konání výslechu vyrozumí bezodkladně vhodným způsobem zvoleného nebo ustanoveného obhájce, pokud je dosažitelný a o jeho účast zadržená
osoba požádala, a státního zástupce. Obhájce a státní zástupce se mohou výslechu zúčastnit a klást zadržené osobě otázky, avšak teprve tehdy, až jim k tomu soudce udělí slovo. Překročení doby 24 hodin od doručení návrhu státního zástupce na vzetí do vazby je vždy důvodem rozhodnutí o propuštění obviněného na svobodu.
§ 78
Povinnost k vydání věci
(1) Kdo má u sebe věc důležitou pro trestní řízení, je povinen ji na
vyzvání předložit soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu;
je-li ji nutno pro účely trestního řízení zajistit, je povinen věc na
vyzvání těmto orgánům vydat. Při vyzvání je třeba ho upozornit na to,
že nevyhoví-li výzvě, může mu být věc odňata, jakož i na jiné následky
nevyhovění (§ 66).

(2) Povinnost podle odstavce 1 se nevztahuje na listinu, jejíž obsah se
týká okolnosti, o které platí zákaz výslechu, ledaže došlo k zproštění
povinnosti zachovat věc v tajnosti nebo k zproštění povinnosti
mlčenlivosti (§ 99).

(3) Vyzvat k vydání věci je oprávněn předseda senátu, v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán.
§ 79
Odnětí věci
(1) Nebude-li věc důležitá pro trestní řízení na vyzvání vydána tím,
kdo ji má u sebe, může mu být na příkaz předsedy senátu a v přípravném řízení na příkaz státního zástupce nebo policejního orgánu odňata. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas
státního zástupce.

(2) Nevykoná-li orgán, který příkaz k odnětí věci vydal, odnětí věci
sám, provede je na podkladě příkazu policejní orgán.

(3) Bez předchozího souhlasu uvedeného v odstavci 1 může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu
dosáhnout a věc nesnese odkladu.

(4) K odnětí věci se podle možnosti přibere osoba, která není na věci zúčastněna.

(5) Protokol o vydání a odnětí věci musí obsahovat též dostatečně
přesný popis vydané nebo odňaté věci, který by umožnil určit její
totožnost.

(6) Osobě, která věc vydala nebo jíž byla věc odňata, vydá orgán, který
úkon provedl, ihned písemné potvrzení o převzetí věci nebo opis
protokolu.
§ 79a/1
Zajištění pen. prostředků na účtu banky
(1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že peněžní prostředky na
účtu u banky jsou určeny ke spáchání trestného činu nebo k jeho
spáchání byly užity nebo jsou výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán
rozhodnout o zajištění peněžních prostředků na účtu a případně též
peněžních prostředků dodatečně došlých na účet, vztahuje-li se důvod
zajištění i na ně, včetně jejich příslušenství. Policejní orgán k
takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce.
Předchozího souhlasu státního zástupce není třeba v naléhavých
případech, které nesnesou odkladu. Policejní orgán je v takovém případě
povinen do 48 hodin své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s
ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší.
§ 79a/2
Rozhodnutí o zajištění pen. prostředků na účtu banky
(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 musí být doručeno bance, která vede
účet, a poté, co banka zajištění provedla, i majiteli účtu. V
rozhodnutí se uvede bankovní spojení, kterým se rozumí číslo účtu a kód banky, a dále peněžní částka v příslušné měně, na kterou se zajištění
vztahuje. Zajištění se vztahuje na peněžní prostředky, které byly na
účtu v okamžiku, v němž bylo bance doručeno rozhodnutí, až do výše částky uvedené v rozhodnutí o zajištění a jejího příslušenství.
Převyšuje-li částka uvedená v rozhodnutí zůstatek peněžních prostředků na účtu, vztahuje se zajištění i na peněžní prostředky, které na účet
dodatečně došly, a to do výše částky uvedené v rozhodnutí, včetně
jejího příslušenství. Nestanoví-li orgán činný v trestním řízení
uvedený v odstavci 1 jinak, zakáže se okamžikem doručení rozhodnutí jakákoliv dispozice s peněžními prostředky, které se na účtu nacházejí, až do výše zajištění, s výjimkou výkonu rozhodnutí. Na úhradu
pohledávek, které jsou předmětem výkonu soudního nebo správního rozhodnutí, se přednostně použijí peněžní prostředky nedotčené rozhodnutím o zajištění. S peněžními prostředky, na které se vztahuje rozhodnutí o zajištění, lze v rámci výkonu rozhodnutí nakládat jen po
předchozím souhlasu předsedy senátu a v přípravném řízení státního
zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn k uspokojení
pohledávky státu.
§ 79a/3
Zrušení zajištění pen. prostředků na účtu banky ex offo
(3) Jestliže zajištění peněžních prostředků na účtu pro účely trestního
řízení již není třeba nebo zajištění není třeba ve stanovené výši,
orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 zajištění zruší nebo je omezí. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Rozhodnutí o zrušení nebo omezení zajištění je třeba doručit bance a majiteli účtu.
§ 79a/4
Žádost o zrušení zaj. pen. prostředků na účtu banky
(4) Majitel účtu, jehož peněžní prostředky na účtu byly zajištěny, má
právo kdykoliv žádat o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti
musí státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu neodkladně
rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji majitel účtu, neuvede-li v ní nové důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů od právní moci rozhodnutí.
§ 79a/5
Opr. prostředek proti rozhodnutím ve věci zaj. pen. prostř. na účtu banky
(5) Proti rozhodnutí podle odstavců 1, 3 a 4 je přípustná stížnost.
§ 79b
Zajištění pen. prostředků na jiných účtech než na účtu banky
Z důvodů, pro které lze zajistit peněžní prostředky na účtu u banky,
lze rozhodnout o zajištění peněžních prostředků na účtu u spořitelního a úvěrního družstva nebo jiných subjektů, které vedou účet pro jiného,
blokaci peněžních prostředků penzijního připojištění se státním
příspěvkem, blokaci čerpání finančního úvěru a blokaci finančního pronájmu. Na postup při rozhodování o zajištění a na zrušení nebo omezení zajištění se přiměřeně užije ustanovení § 79a.
§ 79c/1
Zajištění zaknihovaných cen. papírů
(1) Rozhodne-li předseda senátu nebo v přípravném řízení státní
zástupce o zajištění zaknihovaných cenných papírů, osoba oprávněná k vedení evidence investičních nástrojů podle zvláštního zákona nebo Česká národní banka zřídí jejich majiteli zvláštní účet, na kterém tyto
cenné papíry vede.
§ 79c/2
Rozhodnutí polic. org. o zajištění zaknih. cen. papírů
(2) V naléhavých případech, které nesnesou odkladu, může o zajištění
zaknihovaných cenných papírů rozhodnout též policejní orgán. Do 48 hodin je povinen své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s
ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší.
§ 79c/3
Účinky rozhodnutí o zajištění zaknih. cen. papírů
(3) Okamžikem doručení rozhodnutí o zajištění se zakazuje nakládání s
cennými papíry, na které se zajištění vztahuje. Orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavcích 1 a 2 může podle povahy a okolností trestného činu, pro který se vede trestní stíhání, v rozhodnutí
stanovit, že v důsledku zajištění zaknihovaných cenných papírů nelze
vykonávat i další práva.
§ 79c/4
Subsidiární použití úpravy zajištění peněžních prostředků na účtu u banky u zajištěníc zaknih. c.p.
(4) Na důvody rozhodnutí o zajištění zaknihovaných cenných papírů, na postup při rozhodování o zajištění a na zrušení nebo omezení zajištění se přiměřeně užije ustanovení § 79a.
§ 79c/5
Správa zajištěných zaknhovaných c. p.
(5) Postup při správě zajištěných zaknihovaných cenných papírů stanoví
zvláštní právní předpis.
§ 79d/1
Zajištění nemovitosti
(1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že nemovitost je určena ke
spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byla užita, nebo je
výnosem z trestné činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení
státní zástupce nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění takové
nemovitosti. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Předchozího souhlasu státního zástupce není třeba v naléhavých případech, které nesnesou odkladu. Policejní orgán je v takovém případě povinen do 48 hodin své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší.
Proti rozhodnutí o zajištění nemovitosti je přípustná stížnost.
§ 79d/2
Usnesení o zajištění nemovitosti
(2) V usnesení o zajištění nemovitosti se zakáže vlastníkovi
nemovitosti, aby nakládal s nemovitostí uvedenou v usnesení; zejména se mu zakáže, aby po oznámení usnesení nemovitost převedl na někoho jiného nebo ji zatížil a uloží se mu, aby předsedovi senátu a v přípravném řízení státnímu zástupci do 15 dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a
kdo má k nemovitosti předkupní nebo jiné právo, s poučením, že jinak
vlastník nemovitosti odpovídá za škodu tím způsobenou. Opis usnesení o zajištění zašle orgán uvedený v odstavci 1 příslušnému katastrálnímu
úřadu. Státní zástupce zašle příslušnému katastrálnímu úřadu opis
rozhodnutí o zrušení zajištění nemovitosti podle odstavce 1.
§ 79d/3
Ohledání nemovitosti
(3) Předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo s jeho
souhlasem policejní orgán provede v případě nutnosti ohledání
nemovitosti a jejího příslušenství; o době a místě ohledání uvědomí
vlastníka nemovitosti nebo osobu, která s ním žije ve společné
domácnosti, a dále osobu, o níž je známo, že má k nemovitosti práva.
Vlastník nemovitosti nebo osoba s ním žijící ve společné domácnosti, a
dále osoba, o níž je známo, že má k nemovitosti práva, jsou povinni
prohlídku nemovitosti a jejího příslušenství umožnit.
§ 79d/4
Oznámení o zajištění nemovitosti
(4) Pravomocné usnesení o zajištění nemovitosti doručí orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 osobám, o nichž je mu známo, že
mají k nemovitosti předkupní, nájemní nebo jiné právo; dále je doručí
finančnímu úřadu a obecnímu úřadu, v jejichž obvodu se nemovitost nachází a v jejichž obvodu má vlastník nemovitosti trvalý nebo jiný
pobyt. Rozhodl-li o zajištění nemovitosti předseda senátu, pravomocné usnesení o zajištění nemovitosti se vyvěsí na úřední desce soudu, v přípravném řízení se vhodným způsobem uveřejní u příslušného státního zastupitelství. O nabytí právní moci tohoto usnesení vyrozumí orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění podle odstavce 1,
příslušný katastrální úřad.
§ 79d/5
Omezení vkladu vl. práva do kat. nem. u zajištěné nemovitosti
(5) Vklad vlastnického nebo jiného práva k zajištěné nemovitosti podle
zvláštního právního předpisu lze po vyrozumění příslušného
katastrálního úřadu podle odstavce 2 provést jen s předchozím souhlasem
orgánu, který rozhodl o zajištění podle odstavce 1. Návrh na vklad
práva týkajícího se zajištěné nemovitosti podaný podle zvláštního
právního předpisu před vydáním usnesení o jejím zajištění, o němž dosud nebylo příslušným orgánem pravomocně rozhodnuto, pozbývá své právní účinky ke dni nabytí právní moci usnesení o zajištění této nemovitosti.
§ 79d/6
Práva 3. osob k zajištěné nemovitosti, omezení nakládání
(6) Práva třetích osob k zajištěné nemovitosti lze uplatnit podle
zvláštního právního předpisu. Se zajištěnou nemovitostí lze v rámci
výkonu rozhodnutí nakládat jen po předchozím souhlasu soudce a v
přípravném řízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon rozhodnutí prováděn k uspokojení pohledávky státu.
§ 79d/7
Zrušení/omezení zajištění nemovitosti ex offo
(7) Jestliže zajištění nemovitosti pro účely trestního řízení již není
nutné, nebo zajištění nemovitosti není nutné ve stanoveném rozsahu,
orgán činný v trestním řízení uvedený v odstavci 1 zajištění zruší nebo je omezí. Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Proti rozhodnutí o zrušení nebo omezení
zajištění je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.
§ 79/8
Žádost o zrušení zajištění nemovitosti
(8) Vlastník nemovitosti, která byla zajištěna, má právo kdykoli žádat
o zrušení nebo omezení zajištění. O takové žádosti musí státní zástupce
a v řízení před soudem předseda senátu bezodkladně rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji vlastník nemovitosti, neuvede-li v ní nové
důvody, opakovat až po uplynutí 14 dnů od právní moci rozhodnutí. Proti
tomuto rozhodnutí je přípustná stížnost.
§ 79/9
Správa zajištěné nemovitosti
(9) Postup při správě zajištěné nemovitosti stanoví zvláštní právní
předpis.
§ 79e
Zajištění jiné maj. hodnoty
§ 79e

Zajištění jiné majetkové hodnoty

(1) Nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že jiná majetková hodnota, než která je uvedena v § 78 až 79d, je určena ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byla užita, nebo je výnosem z trestné
činnosti, může předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce
nebo policejní orgán rozhodnout o zajištění takové majetkové hodnoty.
Policejní orgán k takovému rozhodnutí potřebuje předchozí souhlas státního zástupce. Předchozího souhlasu státního zástupce není třeba v naléhavých případech, které nesnesou odkladu. Policejní orgán je v takovém případě povinen do 48 hodin své rozhodnutí předložit státnímu zástupci, který s ním buď vysloví souhlas, nebo je zruší. Proti rozhodnutí o zajištění jiné majetkové hodnoty je přípustná stížnost.

(2) V usnesení o zajištění jiné majetkové hodnoty se zakáže jejímu
majiteli, aby nakládal s majetkovou hodnotou uvedenou v usnesení a aby
po oznámení usnesení převedl jinou majetkovou hodnotu na někoho jiného
nebo ji zatížil. V usnesení o zajištění jiné majetkové hodnoty lze
omezit také výkon dalších práv souvisejících se zajištěnou majetkovou
hodnotou, je-li to zapotřebí pro účely zajištění. Dále se majiteli jiné
majetkové hodnoty uloží, aby předsedovi senátu a v přípravném řízení státnímu zástupci do 15 dnů od oznámení usnesení sdělil, zda a kdo má k jiné majetkové hodnotě předkupní nebo jiné právo, s poučením, že jinak
majitel jiné majetkové hodnoty odpovídá za škodu tím způsobenou. V usnesení o zajištění jiné majetkové hodnoty se její majitel vyzve k vydání všech listin, jejichž předložení je nutné k uplatnění určitého práva k zajištěné jiné majetkové hodnotě, s upozorněním na následky
nevyhovění takové výzvě ve stanovené lhůtě (§ 66 a 79). Tyto listiny se sepíší a složí do úschovy soudu.

(3) Usnesení o zajištění jiné majetkové hodnoty oznámí orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění podle odstavce 1, rovněž dlužníku majitele jiné majetkové hodnoty a uloží mu, aby místo plnění
majiteli jiné majetkové hodnoty složil předmět plnění do úschovy soudu
nebo na místo určené orgánem činným v trestním řízení uvedeným v
odstavci 1. Složením předmětu plnění do úschovy soudu nebo na určené místo dlužník svůj závazek v rozsahu poskytnutého plnění splní. Usnesení o zajištění jiné majetkové hodnoty se dlužníku oznámí dříve
než jejímu majiteli.

(4) Orgán činný v trestním řízení, který rozhodl o zajištění podle
odstavce 1, vyrozumí o tomto rozhodnutí bezodkladně orgán, který podle zvláštních právních předpisů vede evidenci vlastníků nebo držitelů jiné majetkové hodnoty, která byla zajištěna, a územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, v jehož obvodu má majitel jiné majetkové hodnoty trvalý nebo jiný pobyt; pokud má majitel jiné majetkové hodnoty takový pobyt v cizině, vyrozumí o zajištění jiné
majetkové hodnoty územní pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, v jehož obvodu se zajištěná jiná majetková hodnota nachází. Příslušný orgán činný v trestním řízení zároveň tyto orgány
vyzve, aby, pokud zjistí, že se se zajištěnou jinou majetkovou hodnotou
nakládá tak, že hrozí zmaření nebo ztížení účelu jejího zajištění, mu
tuto skutečnost neprodleně oznámily.

(5) Je-li k převodu nebo k zřízení práva k zajištěné jiné majetkové
hodnotě nutný zápis do evidence vedené podle zvláštních právních
předpisů, lze po vyrozumění provedeném podle odstavce 4 takový zápis provést jen s předchozím souhlasem orgánu, který o zajištění podle odstavce 1 rozhodl. Se zajištěnou jinou majetkovou hodnotou lze v rámci
výkonu rozhodnutí nakládat jen po předchozím souhlasu předsedy senátu a v přípravném řízení státního zástupce; to neplatí, je-li výkon
rozhodnutí prováděn k uspokojení pohledávky státu.

(6) Práva třetích osob k zajištěné jiné majetkové hodnotě lze uplatnit
podle zvláštního právního předpisu.

(7) Na zrušení nebo omezení zajištění jiné majetkové hodnoty se obdobně užije § 79d odst. 7 a 8.

(8) Postup při správě zajištěné jiné majetkové hodnoty stanoví zvláštní
právní předpis.
§ 79f
Zajištění náhradní hodnoty
Nelze-li dosáhnout vydání nebo odnětí věci (§ 78 a 79) nebo nelze-li
zajistit peněžní prostředky na účtu (§ 79a a 79b), zaknihované cenné
papíry (§ 79c), nemovitost (§ 79d) nebo jinou majetkovou hodnotu (§ 79e), které jsou určeny ke spáchání trestného činu nebo k jeho spáchání byly užity, nebo jsou výnosem z trestné činnosti, může být místo nich
zajištěna náhradní hodnota, která odpovídá, byť jen zčásti, jejich
hodnotě; přitom se postupuje obdobně podle příslušných ustanovení upravujících jejich vydání, odnětí nebo zajištění (§ 78 až 79e).
§ 80/1, 2, 3
Vrácení a další nakládání s věcí a jinou maj. hodnotou
(1) Není-li věci, která byla podle § 78 vydána nebo podle § 79 odňata,
k dalšímu řízení už třeba a nepřichází-li v úvahu její propadnutí nebo zabrání, vrátí se tomu, kdo ji vydal nebo komu byla odňata. Jestliže na ni uplatňuje právo osoba jiná, vydá se tomu, o jehož právu na věc není
pochyb.Při pochybnostech se věc uloží do úschovy a osoba, která si na
věc činí nárok, se upozorní, aby jej uplatnila v řízení ve věcech
občanskoprávních. Pokud osoba, která má na věc právo, ji přes
opakovanou výzvu nepřevezme, bude věc prodána a částka za ni stržená bude uložena do úschovy soudu. Na prodej se užije přiměřeně předpisu o soudním prodeji zabavených movitých věcí.

(2) Je-li nebezpečí, že se věc, která nemohla být vrácena nebo vydána podle odstavce 1, zkazí, prodá se a částka za ni stržená se uloží do úschovy soudu. Na prodej se užije přiměřeně předpisů o soudním prodeji
zabavených movitých věcí.

(3) Rozhodnutí podle odstavců 1 a 2 činí předseda senátu, v přípravném
řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Proti rozhodnutí o vrácení
a vydání věci, jakož i o uložení do úschovy, je přípustná stížnost, jež
má odkladný účinek.
§ 81
Nakládání s věcí získanou/pravděpodobně získanou trestným činem
(1) Jestliže byla obviněným vydána nebo mu odňata věc, kterou získal
nebo pravděpodobně získal trestným činem, a buď není známo, komu věc patří, nebo není znám pobyt poškozeného, vyhlásí se veřejně popis věci. Vyhlášení se učiní způsobem pro vypátrání poškozeného nejúčelnějším, a to spolu s vyzváním, aby se poškozený přihlásil do šesti měsíců od
vyhlášení.

(2) Uplatnil-li ve lhůtě uvedené v odstavci 1 nárok na věc někdo jiný
než obviněný, postupuje se podle § 80 odst. 1. Jestliže nárok na věc
neuplatnil nikdo jiný, vydá se věc, nebo byla-li zatím pro nebezpečí
zkázy už prodána, částka za ni stržená obviněnému na jeho žádost, pokud nejde o věc, kterou získal trestným činem. Jde-li o věc, kterou
obviněný získal trestným činem, nebo nepožádal-li obviněný o vrácení
věci a právo na věc neuplatnil někdo jiný ve lhůtě šesti měsíců po
uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 větě druhé, připadá věc do vlastnictví státu; tím není dotčeno právo vlastníka žádat vydání takové věci nebo vydání částky stržené za její prodej.

(3) Jde-li o věc bezcennou, lze ji zničit i bez předchozího vyhlášení
popisu.

(4) Opatření a rozhodnutí uvedená v odstavcích 1 až 3 činí předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Proti usnesení o vydání věci nebo o zničení věci je přípustná stížnost,
jež má odkladný účinek.
§ 81a
Vrácení pen. prostř. na účtu, zakníh. c. p., nemovitosti, jiné maj. hodnoty a další nakládání s nimi
§ 81a

Na postup při vrácení peněžních prostředků na účtu, zaknihovaných
cenných papírů, nemovitosti a jiné majetkové hodnoty, které byly
zajištěny podle § 79a až 79e a při dalším nakládání s nimi, jakož i na
postup při vrácení náhradní hodnoty, která byla zajištěna podle § 79f, a při dalším nakládání s ní, se přiměřeně užijí § 80 a 81.
§ 81b
Nakládání s vydanou/odňatou nebezpečnou věcí
§ 81b

(1) Byla-li vydána nebo odňata věc, která ohrožuje bezpečnost lidí nebo
majetku, zejména omamná látka, psychotropní látka, přípravek obsahující omamnou nebo psychotropní látku, prekursor, jed nebo radioaktivní materiál, ze které byl odebrán přiměřený vzorek, a takové věci již není třeba za účelem provedení důkazu, zejména nejsou-li pochybnosti o totožnosti vzorku věci a jejího celku a o celkovém množství věci, může
předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce rozhodnout o
jejím zničení již v průběhu trestního řízení, pokud takové věci již
není k dalšímu řízení třeba a nelze-li ji vrátit podle § 80, nebo není
známo, komu taková věc patří, anebo není znám pobyt poškozeného.

(2) Proti usnesení podle odstavce 1 je přípustná stížnost, jež má odkladný účinek.