• Shuffle
    Toggle On
    Toggle Off
  • Alphabetize
    Toggle On
    Toggle Off
  • Front First
    Toggle On
    Toggle Off
  • Both Sides
    Toggle On
    Toggle Off
  • Read
    Toggle On
    Toggle Off
Reading...
Front

Card Range To Study

through

image

Play button

image

Play button

image

Progress

1/39

Click to flip

Use LEFT and RIGHT arrow keys to navigate between flashcards;

Use UP and DOWN arrow keys to flip the card;

H to show hint;

A reads text to speech;

39 Cards in this Set

  • Front
  • Back
§ 67
Důvody vazby
Obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava,

a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li
stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,

b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo

c) že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,
a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným
opatřením.
§ 68/1
Osoba, kterou lze vzít do vazby, rozhodnutí
Vzít do vazby lze toliko osobu, proti níž bylo zahájeno trestní
stíhání. Rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno též skutkovými okolnostmi. O vzetí do vazby rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.
§ 68/2, 3
Vyloučení vzetí do vazby
(2) Vzít do vazby nelze obviněného, který je stíhán pro úmyslný trestný
čin, na který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice
nepřevyšuje dvě léta, nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, na
který zákon stanoví trest odnětí svobody, jehož horní hranice
nepřevyšuje tři léta.

(3) Omezení uvedená v odstavci 2 se neužijí, jestliže obviněný

a) uprchl nebo se skrýval,

b) opakovaně se nedostavil na předvolání a nepodařilo se jej předvést
ani jinak zajistit jeho účast při úkonu trestního řízení,

c) je neznámé totožnosti a dostupnými prostředky se ji nepodařilo zjistit,

d) již působil na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil
objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo

e) pokračoval v trestné činnosti, pro niž je stíhán.
§ 69/1
Příkaz k zatčení
Jestliže je dán některý z důvodů vazby (§ 67) a obviněného nelze
předvolat, předvést nebo zadržet a zajistit tak jeho přítomnost u
výslechu, vydá v přípravném řízení soudce na návrh státního zástupce a
v řízení před soudem předseda senátu příkaz, aby byl obviněný zatčen.
§ 69/2
Náležitosti příkazu k zatčení
Příkaz k zatčení musí vedle údajů zajišťujících, že obviněný nebude
zaměněn s jinou osobou, obsahovat stručný popis skutku, pro nějž je obviněný stíhán, označení trestného činu, který se v tomto skutku spatřuje, a přesný popis důvodů, pro které se příkaz k zatčení vydává.
§ 69/3
Provedení příkazu k zatčení
Zatčení provedou na podkladě příkazu policejní orgány, které jsou
též povinny, je-li toho k provedení příkazu třeba, vypátrat pobyt obviněného.
§ 69/4
Postup polic. orgánu po zatčení
Policejní orgán, který obviněného na základě příkazu zatkl, je
povinen ho neodkladně, nejpozději však do 24 hodin, dodat nejbližšímu
věcně příslušnému soudu. Nemá-li nejbližší věcně příslušný soud úplný a
jasný obraz o skutečnostech důležitých pro trestní řízení v dané věci, prostřednictvím informačních a komunikačních technologií, je policejní
orgán, který obviněného na základě příkazu zatkl, povinen dodat soudu, jehož soudce příkaz vydal. Nestane-li se tak, musí být obviněný
propuštěn na svobodu.
§ 69/5
Postup soudu po zatčení
Soudce, jemuž byl obviněný dodán, musí obviněného neprodleně
vyslechnout, rozhodnout o vazbě a rozhodnutí oznámit obviněnému do 24 hodin od doby, kdy mu byl obviněný dodán. Provádí-li výslech obviněného
jiný věcně příslušný soudce, informuje o jeho výsledku soudce věcně příslušného soudu, který příkaz k zatčení vydal. Tento soudce po
získání informace o výslechu rozhodne o vazbě a své rozhodnutí oznámí prostřednictvím soudce provádějícího výslech obviněnému. Není-li obviněnému oznámeno rozhodnutí do 24 hodin od doby, kdy byl dodán soudu nebo soudci provádějícímu jeho výslech, musí být obviněný propuštěn na svobodu. Obviněný má právo požadovat, aby obhájce byl přítomen při jeho výslechu, pokud je v uvedené lhůtě dosažitelný.
§ 69/6
Rozhodnutí o vazbě zatčeného v řízení před soudem
V řízení před soudem rozhodne o vazbě zatčeného soudce.
§ 69/7
Dodání obviněného do místa výkonu vazby
Obviněného, který byl vzat do vazby, dodají do místa výkonu vazby policejní orgány.
§ 70
Vyrozumění o vzetí do vazby
O vzetí do vazby je třeba bez průtahů vyrozumět některého rodinného příslušníka obviněného, jakož i jeho zaměstnavatele; to neplatí, prohlásí-li obviněný, že s takovým vyrozuměním nesouhlasí, ledaže jde o
vyrozumění rodinného příslušníka mladistvého. O vzetí do vazby příslušníka ozbrojených sil nebo ozbrojeného sboru je třeba vyrozumět též jeho velitele nebo náčelníka. Nestanoví-li jinak vyhlášená
mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, vyrozumí soud o vzetí cizince do vazby též konzulární úřad státu, jehož je cizinec
občanem.
§ 70a/1
Vyrozumění vazební věznice
(1) Příslušnou věznici je třeba bez průtahů vyrozumět o

a) vzetí obviněného do vazby,

b) změně důvodů vazby,

c) rozhodnutí o dalším trvání vazby,

d) rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby,

e) zákonném označení trestných činů, pro které je obviněný stíhán, nebo o jeho změně,

f) jménu, příjmení a adrese obhájce, který obviněného zastupuje,

g) osobních údajích spoluobviněného, pokud se nachází ve vazbě,

h) postoupení věci jinému orgánu činnému v trestním řízení,

i) podání obžaloby nebo o pravomocném rozhodnutí o vrácení věci státnímu zástupci k došetření,

j) podání žádosti poškozeným nebo svědkem podle § 44a.
§ 70a/2
Vyrozumění o propuštění/útěku z vazby
Poškozený nebo svědek, který podal žádost podle § 44a, se vhodným
způsobem vyrozumí o propuštění obviněného z vazby nebo o jeho uprchnutí z vazby v den, kdy k této skutečnosti došlo.
§ 70a/3
Orgán příslušný k vyrozumívání o vazbě
Vyrozumění podle odstavců 1 a 2 provede orgán činný v trestním
řízení, který vede řízení v době, kdy došlo ke skutečnosti, kterou je
třeba věznici oznámit; vrácení věci státnímu zástupci k došetření
oznamuje soud, který takové rozhodnutí v prvním stupni učinil.
§ 71/1
Rychlost vyřizování vazebních věcí
Orgány činné v trestním řízení jsou povinny vyřizovat vazební věci
přednostně s největším urychlením.
§ 71/2
Trvání vazby
Vazba může trvat v přípravném řízení a v řízení před soudem jen
nezbytně nutnou dobu. Vazba z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) může trvat nejdéle tři měsíce; pokud bylo zjištěno, že obviněný již působil
na svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařil objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, rozhodne v přípravném řízení o ponechání obviněného ve vazbě na návrh státního zástupce soudce a po podání
obžaloby soud. Nebyl-li obviněný, který není ve vazbě současně i z jiného důvodu, propuštěn na svobodu před uplynutím této lhůty, musí být z vazby z důvodu uvedeného v § 67 písm. b) propuštěn nejpozději den následující po uplynutí uvedené lhůty.
§ 71/3
Rozhodnutí po 3 měsících vazby
Jestliže doba trvání vazby v přípravném řízení dosáhne tří měsíců,
je státní zástupce povinen do pěti pracovních dnů po uplynutí této doby
rozhodnout, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se z vazby propouští na svobodu.
§ 71/4
Prodlužování vazby stát. zástupcem
Rozhodne-li státní zástupce, že obviněný se ponechává ve vazbě, je
povinen nejpozději do tří měsíců od právní moci tohoto rozhodnutí znovu
rozhodnout o tom, zda se obviněný ponechává i nadále ve vazbě, nebo zda se obviněný propouští z vazby na svobodu. Ponechat obviněného ve vazbě lze, jen pokud nebylo možné pro obtížnost věci nebo z jiných závažných důvodů trestní stíhání v této lhůtě skončit a propuštěním obviněného na
svobodu hrozí, že bude zmařeno nebo podstatně ztíženo dosažení účelu trestního stíhání.
§ 71/5
Rozhodnutí soudu o vazbě po podání obžaloby
Soud je povinen nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy u něj byla podána
obžaloba nebo kdy mu byl doručen spis na základě rozhodnutí o postoupení nebo přikázání věci obviněného, který je ve vazbě, rozhodnout, zda se obviněný ve vazbě ponechává, nebo zda se obviněný propouští z vazby na svobodu.
§ 71/6
Prodlužování vazby soudem
(6) Ponechá-li soud obviněného ve vazbě, nebo rozhodne-li soud o vzetí
obviněného do vazby až po podání obžaloby, je povinen postupovat obdobně, jako je uvedeno v odstavci 4.
§ 71/7
Příslušnost nadřízeného soudu k rozhodování o vazbě
Jestliže doba trvání vazby stanovená podle odstavce 5 nebo 6 skončí
v průběhu řízení o opravném prostředku před nadřízeným soudem, je k rozhodnutí o ponechání obviněného ve vazbě nebo o jeho propuštění na svobodu příslušný tento nadřízený soud.
§ 71/8, 9
celková doba vazby v tr. řízení
8) Celková doba vazby v trestním řízení nesmí přesáhnout

a) jeden rok, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, o kterém je
příslušný konat řízení samosoudce,

b) dva roky, je-li vedeno trestní stíhání pro trestný čin, o kterém je
příslušný v prvním stupni konat řízení senát okresního nebo krajského
soudu, nejde-li o trestný čin uvedený v písmenech c) a d),

c) tři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin,
nejde-li o trestný čin uvedený v písmenu d),

d) čtyři roky, je-li vedeno trestní stíhání pro zločin, za který lze
podle trestního zákona uložit výjimečný trest.

9) z doby uvedené v odstavci 8 jedna třetina připadá na přípravné
řízení a dvě třetiny na řízení před soudem. Po uplynutí této doby je
třeba obviněného ihned propustit na svobodu. Je-li obviněný stíhán pro
dva nebo více trestných činů, je pro určení této doby rozhodující čin
nejpřísněji trestný. Jestliže v průběhu řízení vyjde najevo, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, je jiným trestným činem, a délka vykonané vazby již přesáhla dobu určenou podle předchozí věty,
obviněný musí být z vazby propuštěn na svobodu nejpozději do patnácti dnů ode dne, kdy došlo k upozornění na změnu právní kvalifikace skutku, i když některý vazební důvod trvá.
§ 71/10, 11
Počítání doby vazby
(10) Lhůta trvání vazby se počítá ode dne, kdy došlo k zatčení nebo
zadržení obviněného, anebo nepředcházelo-li zatčení nebo zadržení, ode dne, kdy došlo na základě rozhodnutí o vazbě k omezení osobní svobody obviněného. Při vrácení věci státnímu zástupci k došetření pokračuje běh lhůty uvedené v odstavci 3 ode dne, kdy byl spis doručen státnímu zástupci.

(11) Délka trvání vazby, o níž bylo rozhodnuto podle § 265o odst. 2, §
275 odst. 3, § 287 nebo § 314k odst. 1, se posuzuje samostatně a
nezávisle na vazbě v původním řízení.
§ 71a
Doba vyňatá z trvání vazby
Pokud byl soudem vyhlášen odsuzující rozsudek, kterým byl obviněný odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za zvlášť závažný zločin, neplatí lhůty pro trvání vazby podle § 71 odst. 8 a 9 až do nařízení výkonu uloženého trestu odnětí svobody.
§ 72/1
Povinnost zkoumat průběžně důvody vazby
Všechny orgány činné v trestním řízení jsou povinny průběžně
zkoumat, zda důvody vazby ještě trvají nebo se nezměnily. Soud tak činí
v přípravném řízení pouze v řízení o stížnosti proti rozhodnutí
uvedenému v § 146a odst. 1 písm. a).
§ 72/2
Propuštění obviněného z vazby na svobodu
(2) Obviněný musí být ihned propuštěn na svobodu, jestliže

a) pomine důvod vazby, nebo

b) je zřejmé, že vzhledem k osobě obviněného a k okolnostem případu trestní stíhání nepovede k uložení nepodmíněného trestu odnětí svobody, a obviněný se nedopustil jednání uvedeného v § 68 odst. 3.
§ 72/3, 4
Žádost o propuštění z vazby, rozhodnutí
(3) Obviněný má právo kdykoliv žádat o propuštění na svobodu. O takové žádosti musí soud neodkladně, nejpozději do pěti pracovních dnů,
rozhodnout. Byla-li žádost zamítnuta, může ji obviněný, neuvede-li v ní jiné důvody, opakovat až po uplynutí čtrnácti dnů od právní moci
rozhodnutí.

(4) Souhlasí-li státní zástupce s propuštěním obviněného na svobodu,
může v řízení před soudem o propuštění z vazby rozhodnout předseda senátu.
§ 73/1, 2
Nahrazení vazby zárukou, dohledem nebo slibem
(1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu, jestliže

a) zájmové sdružení občanů uvedené v § 3 odst. 1, anebo důvěryhodná osoba schopná příznivě ovlivňovat chování obviněného, nabídnou převzetí záruky za další chování obviněného a za to, že se obviněný na vyzvání dostaví k soudu, státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu a že vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu, a orgán rozhodující o vazbě považuje záruku vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečnou a přijme ji,

b) obviněný dá písemný slib, že povede řádný život, zejména že se
nedopustí trestné činnosti, na vyzvání se dostaví k soudu, státnímu
zástupci nebo policejnímu orgánu, vždy předem oznámí vzdálení se z místa pobytu a že splní povinnosti a dodrží omezení, která se mu uloží, a orgán rozhodující o vazbě považuje slib vzhledem k osobě obviněného a k povaze projednávaného případu za dostatečný a přijme jej, nebo

c) s ohledem na osobu obviněného a povahu projednávaného případu lze účelu vazby dosáhnout dohledem probačního úředníka nad obviněným.

(2) Soud a v přípravném řízení státní zástupce seznámí toho, kdo nabízí
převzetí záruky podle odstavce 1 písm. a) a splňuje podmínky pro její
přijetí, s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván
důvod vazby.
§ 73/3
Dohled nahrazující vazbu
(3) Obviněný, nad nímž byl vysloven dohled probačního úředníka nahrazující vazbu, je povinen se ve stanovených lhůtách dostavit k probačnímu úředníkovi, změnit místo pobytu pouze s jeho souhlasem a podrobit se dalším omezením stanoveným ve výroku rozhodnutí, která směřují k tomu, aby se nedopustil trestné činnosti a nemařil průběh trestního řízení.
§ 73/4
Opětovné nařízení vazby
(4) Neplní-li obviněný povinnosti uložené v souvislosti s nahrazením
vazby některým opatřením uvedeným v odstavci 1 a trvají-li důvody vazby, soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce rozhodne o vazbě.
§ 73a/1
Peněžitá záruka
(1) Je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. a) nebo c), může orgán
rozhodující o vazbě ponechat obviněného na svobodě nebo ho propustit na svobodu též tehdy, jestliže přijme složenou peněžitou záruku, jejíž výši určil. Je-li však obviněný stíhán pro trestný čin vraždy (§ 140
trestního zákoníku), těžkého ublížení na zdraví (§ 145 trestního
zákoníku), mučení a jiného nelidského a krutého zacházení podle § 149 odst. 3, 4 trestního zákoníku, obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), loupeže podle § 173 odst. 4 trestního zákoníku, braní
rukojmí podle § 174 odst. 3, 4 trestního zákoníku, znásilnění podle §
185 odst. 3, 4 trestního zákoníku, pohlavního zneužití podle § 187 odst. 3, 4 trestního zákoníku, obecného ohrožení podle § 272 odst. 2, 3 trestního zákoníku, vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280 trestního zákoníku), nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy podle § 283 odst. 3, 4 trestního zákoníku, získání kontroly nad vzdušným dopravním prostředkem, civilním plavidlem a pevnou plošinou (§ 290 trestního zákoníku), zavlečení vzdušného dopravního prostředku do ciziny podle § 292 odst. 2, 3 trestního zákoníku, vlastizrady (§ 309 trestního zákoníku), rozvracení republiky (§ 310 trestního zákoníku),
teroristického útoku (§ 311 trestního zákoníku), teroru (§ 312
trestního zákoníku), sabotáže (§ 314 trestního zákoníku), vyzvědačství
(§ 316 trestního zákoníku), spolupráce s nepřítelem (§ 319 trestního zákoníku), válečné zrady (§ 320 trestního zákoníku), genocidia (§ 400
trestního zákoníku), útoku proti lidskosti (§ 401 trestního zákoníku),
apartheidu a diskriminace skupiny lidí (§ 402 trestního zákoníku),
přípravy útočné války (§ 406 trestního zákoníku), styků ohrožujících
mír (§ 409 trestního zákoníku), použití zakázaného bojového prostředku a nedovoleného vedení boje (§ 411 trestního zákoníku), válečné krutosti (§ 412 trestního zákoníku), perzekuce obyvatelstva (§ 413 trestního zákoníku), plenění v prostoru válečných operací (§ 414 trestního zákoníku), zneužití mezinárodně uznávaných a státních znaků (§ 415
trestního zákoníku), nebo zneužití vlajky a příměří (§ 416 trestního
zákoníku), a je-li dán důvod vazby uvedený v § 67 písm. c), nelze peněžitou záruku přijmout. Se souhlasem obviněného může peněžitou záruku složit i jiná osoba, musí však být před jejím přijetím seznámena s podstatou obvinění a se skutečnostmi, v nichž je shledáván důvod vazby.
§ 73a/2
Rozhodnutí o peněžité záruce
(2) Na návrh obviněného nebo osoby, která nabízí složení peněžité
záruky, orgán uvedený v odstavci 1 rozhodne, že

a) přijetí peněžité záruky je přípustné, a zároveň s přihlédnutím k
osobě a k majetkovým poměrům obviněného nebo toho, kdo za něho složení peněžité záruky nabízí, k povaze a závažnosti trestného činu, pro který je obviněný stíhán, a závažnosti důvodů vazby určí výši peněžité záruky v odpovídající hodnotě od 10 000 Kč výše a způsob jejího složení, nebo

b) vzhledem k okolnostem případu nebo závažnosti skutečností
odůvodňujících vazbu nabídku peněžité záruky nepřijímá.
§ 73a/3
Propadnutí peněžité záruky
(3) Soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce
rozhodne, že peněžitá záruka připadá státu, jestliže obviněný

a) uprchne, skrývá se nebo neoznámí změnu svého pobytu, a znemožní tak doručení předvolání nebo jiné písemnosti soudu, státního zástupce nebo policejního orgánu,

b) zaviněně se nedostaví na předvolání k úkonu trestního řízení, jehož provedení je bez jeho přítomnosti vyloučeno,

c) opakuje trestnou činnost nebo se pokusí dokonat trestný čin, který
dříve nedokonal nebo který připravoval nebo kterým hrozil, nebo

d) se vyhýbá výkonu uloženého trestu odnětí svobody nebo peněžitého
trestu nebo výkonu náhradního trestu odnětí svobody za peněžitý trest.
§ 73a/4
Zrušení/změna výše peněžité záruky
(4) Peněžitou záruku zruší nebo změní její výši na návrh obviněného
nebo osoby, která ji složila, anebo i bez návrhu soud nebo státní
zástupce, který v té době vede řízení, jestliže pominuly důvody, které
k jejímu přijetí vedly, nebo se změnily okolnosti rozhodné pro určení
její výše. Rozhodne-li o zrušení peněžité záruky nebo o jejím
připadnutí státu, přezkoumá zároveň, zda nejsou dány důvody pro rozhodnutí o vzetí do vazby, a případně provede potřebné úkony.
§ 73a/5
Trvání peněžité záruky/propadnutí
(5) Nerozhodne-li soud jinak, trvá peněžitá záruka u obviněného, který
byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody nebo peněžitému trestu, do dne, kdy obviněný nastoupí výkon trestu odnětí svobody, zaplatí peněžitý trest a náklady trestního řízení.
Nezaplatí-li obviněný peněžitý trest nebo náklady trestního řízení ve
stanovené lhůtě, na jejich zaplacení se použijí prostředky z peněžité záruky.
§ 73a/6
Poučení o propadnutí peněžité záruky
(6) Na důvody, pro které peněžitá záruka může připadnout státu nebo být
použita na zaplacení peněžitého trestu nebo nákladů trestního řízení,
musí být obviněný a osoba, která peněžitou záruku složila, předem upozorněni.
§ 73b
Orgány rozhodující o vazbě
(1) O vzetí obviněného do vazby může rozhodnout pouze soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.

(2) O dalším trvání vazby obviněného rozhoduje soud a v přípravném řízení státní zástupce.

(3) O propuštění obviněného z vazby může i bez žádosti rozhodnout v přípravném řízení státní zástupce. Ten rovněž může rozhodnout o propuštění obviněného z vazby za současného nahrazení vazby zárukou, slibem, dohledem probačního úředníka nebo peněžitou zárukou.
Nevyhoví-li státní zástupce žádosti o propuštění z vazby, je povinen ji
do pěti pracovních dnů od doručení předložit k rozhodnutí soudu. Po podání obžaloby činí uvedená rozhodnutí soud.
§ 74
Opr. prostředky proti rozhodnutí o vazbě
Stížnost proti rozhodnutí o vazbě

(1) Proti rozhodnutí o vazbě (§ 68, 69, § 71 odst. 2 až 5, § 72, 73 a
73a) je přípustná stížnost.

(2) Odkladný účinek má pouze stížnost státního zástupce proti
rozhodnutí o propuštění obviněného z vazby a stížnost stran proti rozhodnutí o připadnutí peněžité záruky státu. Byl-li však státní zástupce při vyhlášení takového rozhodnutí přítomen, má jeho stížnost
odkladný účinek jen tehdy, byla-li podána ihned po vyhlášení rozhodnutí.
§ 74a
Omezení obviněného ve výkonu trestu odnětí svobody
(1) Je-li vedeno trestní stíhání proti obviněnému ve výkonu trestu
odnětí svobody a je-li dán některý z důvodů vazby podle § 67, rozhodne
o důvodech, obsahu a trvání nezbytných omezení, která se proti němu uplatní, soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce.

(2) Uložená omezení nesmí být závažnější než ta, kterým by jinak byl
obviněný podroben ve vazbě.

(3) Na řízení o omezeních a o jejich trvání se užijí přiměřeně
ustanovení § 71, 72. Proti rozhodnutí podle odstavce 1 je přípustná stížnost.