Use LEFT and RIGHT arrow keys to navigate between flashcards;
Use UP and DOWN arrow keys to flip the card;
H to show hint;
A reads text to speech;
53 Cards in this Set
- Front
- Back
elektron |
záporně nabitá částice
počet elektronů a protonů v atomu je stejný |
|
dualismus |
elektron se může chovat jako částice i jako vlnění
2 způsoby pohledu na hmotu/elektron |
|
orbital |
funkce popisující prostorové rozložení s největší pravděpodobností
funkce popisující prostorové rozložení možného výskytu elektronu daného kvantového stavu v el. obalu atomu |
|
kvant. čísla |
popisují elektrony a jejich orbitaly v atomovém obalu |
|
hlavní kvantové číslo: 1. značení 2. udává … 3. nabývá hodnot … |
1. n 2. počet el. slupek a jakou energii má daný elektron 3. 1-7 |
|
vedlejší kvantové číslo: 1. značení 2. udává … 3. nabývá hodnot … 4. konkrétní hodnoty - typ orbitalu |
1. l 2. tvar orbitalu 3. 0-3 4. 0=s, 1=p, 2=d, 3=f |
|
magnetické kvantové číslo: 1. značení 2. udává … 3. nabývá hodnot … 4. závislost |
1. m 2. počet možných prostor. orientací daného orbitalu 3. -l - 0 - l 4. závislé na l - hodnota l 0 > hodnota m 1 - hodnota l 1 > hodnota m 3 (-1,0,1) - hodnota l 2 > hodnota m 5 (-2,-1,0,1,2) - hodnota l 3 > hodnota m 7 (-3,-2,-1,0,1,2,3) |
|
jak se graficky znázorňuje jednotlivý typ orbitalů? |
pomocí rámečků |
|
na čem závisí počet rámečků |
na počtu prostorových orientací daného typu orbitalu - m |
|
co jsou to degenerované orbitaly |
mají stejné n a l ale liší se m mají stejnou energii |
|
spinové kvantové číslo: 1. značení 2. udává … 3. nabývá hodnot … |
1. s 2. směr, rotaci elektronu 3. -0,5 nebo 0,5 |
|
3 základní zákonitosti kterými se řídí zaplňování orbitalů |
1. Pauliho princip 2. Hundovo pravidlo - autobusové pravidlo 3. výstavbový princip |
|
1. Pauliho princip |
v každém orbitalu pouze dva elektrony, každý musí mít jiný spin [⬆️⬇️] ✅ [⬆️⬆️] ❌ [⬇️⬇️] ❌ |
|
2. Hundovo pravdilo - autobusové pravidlo |
nejdřív musí být každý orbital zaplněný a až potom se můžou zaplňovat “po dvou” [⬆️⬇️][⬆️][⬆️]✅ [⬆️⬇️][⬆️⬇️][ ] ❌ |
|
3. výstavbový princip |
nejprve se elektrony obsadí orbitaly s nejnižší hodnotou energie zaplňují se v pořadí: 1s, 2s, 3s, 3p, 4s, 3d, 4p, 5s, 4d, 5p, 6s, 4f, 5d, 6p, 7s, …
4s > n+l = 4+0 = 4 3d > n+l = 3+2 = 5 - první se zaplní 4s. |
|
chemická vazba - co to je |
silové působení mezi val. el. |
|
které částice se podílejí na vzniku chem. vazby |
val. el. |
|
podmínky vzniku vazby |
1. atomy se musí přiblížit tak aby se jejich val. orbitaly překrývaly 2. elektrony v orbitalech musí být uspořádány tak aby z nich mohly vzniknout vazebné elektronové páry |
|
k čemu dochází při vzniku chem. vazby |
k uvolnění energie |
|
vazebná energie |
energie která se uvolní při vzniku chem. vazby |
|
délka vazby |
vzdálenost jader atomů od sebe |
|
násobnost, délka a energie vazby |
jednoduchá : nejdelší, nejslabší dvojná trojná : nejkratší, nejsilnější |
|
znázornění vzniku chem. vazby pomocí: |
1. překryvu orbitalů ⚭ 2. spojnice rámečků 3. valenční čarky H | H - C - H | H |
|
klasifikace chem. vazby |
1. kovalentní 2. kordinačně kovalentní |
|
kovalentní vazba + příklad |
každý poskytuje 1 elektron jiný vznik než koordinační - ve výsledku ale stejné N ≡ N |
|
koordinačně kovalentní vazba + příklad |
každý poskytne něco - donor - akceptor donor: poskytuje - poskytne vazebný elektronový pár akceptor: přijímá - poskytne volný orbital NH4 - N [He]: [] [][][] | ||| H HHH |
|
sigma vazba |
⚭ |
|
pí vazba |
88 |
|
co je to elektronegativita |
schopnost přitahovat elektrony |
|
základní stav atomu znamená |
atom má minimální energii |
|
excitovaný stav atomu znamená |
atom má vyšší energii |
|
co je to ionizační energie |
energie kterou potřebujeme dostat aby elektron vyskočil z atomu |
|
co je to elektronová afinita |
energie která se uvolní po přijetí elektronu |
|
znázornění ionizační energie a elektron. afinity v ptp |
z levého dolního rohu do pravého horního levá - snadno tvoří kationty pravá - snadno tvoří anionty |
|
co je to molekula |
více atomů propojených chem. vazbou |
|
rozdíl mezi molekulou prvku a molekulou sloučeniny |
molekula prvku : O2, Cl2, H2 O=O molekula sloučeniny : CO2, HCl, H2SO4 O=C=O |
|
van der Waalsovy síly |
slabší než vodíková vazba vyskytují se všude mezi všemi molekulami |
|
vodíková vazba - podmínky vzniku |
1. musí být H 2. musí být prvek s vysokou hodnotou elektronegativity - F, N, O |
|
co ovlivňuje VV |
teploty tání a varu |
|
Lze předpokládat vyšší bod varu u vody nebo u H2Te? Proč? |
u vody - má vodíkové můstky u H2Te ne protože nemá vysokou el. neg. |
|
pojem: vaznost |
Počet kovalentních vazeb (dvojná vazba se počítá jako 2 vazby, atd.), které daný prvek tvoří |
|
pojem: řád vazby |
rozdíl počtu elektronů ve vazebných a protivazebných orbitalech. |
|
pojem: delokalizovaná vazba + příklad |
Vazba, která se nenachází na přesně určeném místě putující vazba př.: benzen |
|
teorie hybridizace vysvětluje |
vznik rovnocenných kovalentních vazeb z energeticky rozdílných orbitalů a umožňuje předpovědět strukturu takto vzniklých látek. Pro každý typ hybridizace je charakteristické rozmístěni hybridních orbitalů v prostoru, což určuje i prostorové uspořádání chemických vazeb. |
|
které orbitaly se hybridizují |
všechny které se podílejí na vzniku sigma vazeb a všechny které obsahují volný el. pár nebo volný elektron |
|
které orbitaly se nehybridizují |
prázdné orbitaly a ty které se podílejí na vzniku pí vazeb |
|
hybridizace jednoduchá a složená |
jednoduchá - hybridizují se s, p orbitaly sp, sp2, sp3 složená - hybridizují se s, p, d orbitaly sp3d, sp3d2 |
|
hybridizace ekvivalentní a neekvivalentní |
ekvivalentní - všichni vazební partneři jsou stejní neekvivalentní - zbývají volné el. páry |
|
vazebné úhly sp, sp2, sp3, sp3d, sp3d2 |
sp - 180 sp2 - 120 sp3 - 109°28’ sp3d - více různých sp3d2 - více různých |
|
které orbitaly jsou stabilní? |
ty které jsou zpoloviny nebo celé zaplněné |
|
kde se setkáváme s vyjímkami v el. konfiguraci? |
prvky skupiny mědi + Cr + Mo |
|
teorie VSEPR - rovnice a co znamená |
a + b = z a - počet sigma vazeb b - počet volných el. párů z - počet vrcholů základního tvaru |
|
k čemu je teorie VSEPR |
k odvození tvaru molekul |