• Shuffle
    Toggle On
    Toggle Off
  • Alphabetize
    Toggle On
    Toggle Off
  • Front First
    Toggle On
    Toggle Off
  • Both Sides
    Toggle On
    Toggle Off
  • Read
    Toggle On
    Toggle Off
Reading...
Front

Card Range To Study

through

image

Play button

image

Play button

image

Progress

1/65

Click to flip

Use LEFT and RIGHT arrow keys to navigate between flashcards;

Use UP and DOWN arrow keys to flip the card;

H to show hint;

A reads text to speech;

65 Cards in this Set

  • Front
  • Back

definice sociologie

Sociologie je věda o společnosti (tj. o jejíchinstitucích, strukturách a vývoji sociálních skupin čispolečnosti jako celku).

societas

Výraz pochází z latiny a označujespolečnost.Nicméně pojem společnosti je sám o sobě problematický apotřebuje další vysvětlení, a to z těchto důvodů:

vysvětlení societas 1

Společnost z hlediska empirického vůbec neexistuje. Ve skutečnosti existují pouze jednotlivci. Nic jako společnost nelze empiricky poznat. Pojem společnosti je tedy konstrukt vytvořený na základě zobecnění jednání jednotlivců.

vysvětlení societas 2

Pojmem společnosti má význam pouze době moderní. A to z toho důvodu, že dříve se obyvatelé Země nechápali jako jeden celek. (Kmenová společenství v povodí Amazonky se výrazně liší od antického městského státu – dokonce se vzájemně ani neznaly).

logos

Pojem Logos pochází z řečtiny a v tomtokontextu znamená věda. Věda se od mínění odlišuje svojíkritičností, objektivitou a bezpředsudečností. Nicméně oprotipřírodním vědám se odlišuje v několika aspektech:

aspekt logos 1

Zatímco přírodní vědy dávají stoprocentní fakta, sociologie dává často pouze pravděpodobné údaje – v mnohých případech je to proto, že člověk je svobodná bytost, a může se rozhodnout i v rozporu s většinových chováním lidí.

aspekt logos 2

Zatímco fakta přírodních věd jsou všeobecně platné po celém světě, tak sociologické zákonitosti se omezují zpravidla pouze na danou společnost. (Kupř. gravitační zákon působí na všech místech na Zemi stejně, naproti tomu sociální kontrola zcela odlišně funguje v anonymním prostředí velkoměsta a jinak na vesnici.)

společnost v 19. stol. jako důvod vzniku sociologie

Je otázkou, proč vznikla sociologie. Podlejejích zakladatelů (především Auguste Comta) tím důvodem bylanutnost změny neutěšené společenské situace v 19. století.Společnost 19. století byla v krizi.Rozpad tradičního společenského řádu vnesl do společnostizmatek a chaos. Lidé, kteří při urbanizaci opouštěli vesnice,kde žila jejich rodina po staletí, a odcházeli do měst, ztrácelizabezpečení velké rodiny aněkdejšího pána. Proto v nezaměstnanosti, nemoci a vestáří se o ně neměl kdo postarat. (Sociální zajištění odstátu je poskytována až ve 20. století). Navíc docházelok velkému růstu sociálnínerovnosti – rostl počet chudých,protože pracující dostávali pouze takovou mzdu, aby ještě zítrapřišli do práce. To snižovalo výrobní náklady kapitalistů,kteří velmi rychle bohatli. Chybějící sociální zabezpečení arůst sociálních nerovností vedli k velkému množstvísociálních nepokojů.

co Komte požadoval?

Comte tedy požadoval vznik vědy o společnostiproto, že se domníval, že pokud spolehlivě popíšeme zákonitostispolečnosti, budeme schopni ji efektivně řídit, což povedek odstranění nespravedlnosti a uklidnění situace vespolečnosti.

příčiny společenské změny

Co způsobilo výše popsaný přechod od tradičník moderní společnosti. V rámci našich zemí,tj. Rakouska – Uherska, došlo za doby osvícených vládcůMarie Terezie a jejího syna Josefa II. k následujícímprávním změnám, které uspíšily přechod od tradičník moderní společnosti:

právní změny, které způsobily změnu společnosti:

Patent o zrušení nevolnictví, toleranční patent, berní a urbární patent a zrušení poddanství a roboty

Patent o zrušení nevolnictví

(1781) –Někdejší obyčejný člověk získal svobodupohybu. Díky tomu mohlo dojít kestěhování pracovní síly do měst (= urbanizace), což jepředpokladem pro industrializaci.

Toleranční patent

1781- Došlo ke zrovnoprávnění všech náboženstvía všech vyznání v říši, čímž padla katolická cenzurana vědecké texty. To umožnilo rychlý rozvoj vědy a techniky jakopředpoklad pro strojní výrobu.

Berní a urbární patent

(1789) –Došlo k nižšímu daňovému zatížení podnikatelů. Díkytomu mohlo více lidí začít podnikat (nižší daň = většímotivace k podnikání), čímž roste objem produkce.

Zrušení poddanství a roboty

Byla zrušena práce na panském, tudíž všichnisi museli sami hledat vlastní zdroj obživy, čímž se uvolnilvelký počet pro zaměstnání v továrnách.

porovnání tradiční a moderní společnosti př. v Rakousku - Uhersku

v oblasti trhu, rozvrstvení společnosti, rodiny, vzdělání a práce

trh v tradiční společnosti

Tradiční trhy byly lokální povahy. Výrobníjednotky se vyznačovaly ekonomickou nezávislostí (jeden dvůr =jedna soběstačná výrobní jednotka). Na trh se dostávaly pouzepřebytky z domácností. Pracovní síla a půda byly vázányk panství. Pán měl za půdu a pracovní sílu zodpovědnost,neboť nebyly směnitelné na trhu (pokud by je zničil, nemohl by sinajmout novou).

trh v moderní společnosti

Trhy se začaly spojovat (v 19. stol. vznikánárodní trh, a později na konci 20. stol. globální trh), cožvyostřuje konkurenci. Proto se výrobci museli začít vícespecializovat, tudíž museli záměrně vyrábět pro trh. Vdůsledku urbanizace a zániku panství se na trhu objevily dva novéstatky: půda a pracovní síla. Tím pádem se vytratilazodpovědnost výrobce za půdu a pracovní sílu, neboť již nebylyv jejich vlastnictví, ale mohli si je najmout (a pokud je zničí,zase se jich mohli zbavit – proto vzniká nezaměstnanost aekologická krize).

tradiční rozvrstvení společnosti

Členové tradiční společnosti se dělili dostavů. (3 stavy: šlechta, duchovenstvo a poddaní.) Je to rozděleníspolečnosti podle práv a privilegií (tj. lidé si nebyli rovnipřed zákonem; jinak se soudil pán, jinak poddaný). Majetekneurčoval hodnotu sociálního statusu lidí ve společnosti. (Mnozížidé byli velmi bohatí, ale přesto žili v ghetech na okrajispolečnosti).

moderní rozvrstvení společnosti

Trh se stal rozhodujícím faktorem prospolečenskou stratifikaci. Lidé se rozdělují do tříd, tj. podlemajetku, či jinak řečeno – podle toho, co mohou nabídnout trhu.Zatímco podnikatel nabízí kapitál (tj. výrobní prostředky),tak dělník může trhu nabídnout pouze pracovní sílu; avšakspolu se zaváděním strojů, ubývá potřeby pracovní síly.Proto podnikatel může vyplácet nízkou mzdu, což vede ke vznikusociálních nerovností.

rodina v tradiční a moderní společnosti

Vlivem urbanizace (stěhování do měst) v 19.století se rozpadla tradiční velká rodina. Zanikla tak možnostsociálního zajištění skrze rodinu (sociální stát vznikl ažve 20. století). Rodina je dnes buďto atomární, nebo dokonceneúplná (chybí jeden z rodičů). Rovněž došlo kezpřetrhání vazeb k třetí generac

vzdělání v tradiční a moderní společnosti

V tradiční společnosti nebyla zapotřebípovinná školní docházka. Většina lidí pracovala v primárnímsektoru (v zemědělství, kde se jednalo o neustále opakující sečinnosti. S příchodem moderní industrializace se zvýšiltlak na rozvoj specializace (dělby práce), a tím i vzdělání.Kvůli vyššímu vzdělání dětí se i snížil sociální statusprarodičů. (Vzdělání dětí je vyšší než u jejich rodičů aprarodičů, proto si děti méně váží rodičů a prarodičů).Toto rovněž působí při zpřetrhání vazeb ke 3. generaci.

práce v tradiční a moderní společnosti

Ve středověku byla práce chápána biblicky –tudíž jako trest, jako následek hříchu a následného vyhnáníAdama a Evy z ráje. Práce v zemědělství měla mechanickýcharakter, nebyla příliš tvořivá. S příchodem modernídoby došlo k industrializaci (Industrializace je jinýmoznačením pro zavádění strojů do výroby. Mechanizaci anásledně automatizaci produkce však nutně předcházímanufakturní výroba, neboť ona umožnila přechod od řemeslnévýroby, v níž řemeslník prováděl všechny operace,k produkci industriální, kde stroj můžeme vykonávat práciproto, že produkce byla rozdělena do jednoduchých operací.) Ikdyž manuální práce ve fabrice byla opět prací mechanickou,objevila se v moderní společnosti celá řada profesí, kterébyly velmi tvořivé, což umožnilo nové pojetí práce - prácejako seberealizace.

počátky vědecké sociologie

Auguste Comte, Herbert Spencer, Ferdinand Tonnies

Auguste Comte

pozitivismus, vývoj společnosti (vědění), obnova společnosti skrze novou vědu

pozitivismus

Auguste Comte je zakladatelem moderní sociologie.Založil ji jako empirickou vědu po příkladu přírodních věd.Tudíž poznání společnosti nemá vycházet z filosofickýchspekulací o společnosti, ale z jejíhopopisu pomocí přísné empirické vědy:Zatímco dřívější filosofové společnosti se zabývali tím, coje za empirickým světem – jako je kupř. Platonova idea státu(ve světě idejí), tak Comte (který chápal Platonův svět idejíjako vědecky nedokazatelný) omezil poznání pouze na oblastempirického (tj. smyslově vnímatelného) světa. Tento směr senazývá pozitivismus, neboť se zabývá pouze vědeckydokazatelnými (= pozitivními) fakty.

vývoj společnosti podleComta

Jestliže Comte začal na svět pohlížetpozitivně (empiricko-vědecky), i filosofická otázka po podstatěpoznání (u Platona ANAMNÉSIS) se proměnila v historii forempoznání. Proto Comte vývoj společnosti rozdělil právě podletoho kritéria, jak lidé v různých epochách vykládali jevyve světě (tj. jak poznávali):

druhy vykládání jevů

náboženské, metafyzické a pozitivní stádium

náboženské stádium

empirické jevy ve světě se vykládaly nazákladě působení božstva(Kupř. blesk byl chápán jako projev hněvu bohů apod.)

metafyzické stádium

empirické jevy byly vykládány na základěfilosofických principů.Namísto osobních bohů se zde považoval za zdroj působeníneosobní filosofický (metafyzický) princip. (Thales z Milétunevykládal již zemětřesení z hněvu Poseidona, ale z pohybůživlu zvaného voda.)

pozitivní stádium

empirické jevy budou podle Comta v budoucnuvykládány pomocí empirického výzkumu. V tomto období bymělo dojít i k vědeckému řízení společnosti, což dospolečnosti vnese řád.

obnova společnosti skrze novou vědu

Aby bylo možné vnést skrze vědu řád dospolečnosti, tj. aby se mohla posunout do pozitivního stádia, musíbýt nejdříve učiněn pořádek ve vědách, protože ty majíspolečnost uspořádávat. Tudíž musí nejprve dojít k novéklasifikaci věd: Na začátku musí stát věda nejjednodušší, ajejíž principy jsou obsaženy ve všech ostatních vědách (tj.matematika), a na konci věda nejsložitější, nejmladší a rovněžnejméně probádaná (tj. sociologie):

uspořádání věd podle Comta

1. Matematika


2. Fyzika


3. Chemie


4. Biologie


5. Sociologie

řízení společnosti Comte

Až tedy pozitivně popíšeme společnost, budemeschopni ji řídit. Do čela státu nastoupí odborníci naorganizování sociálních vztahů – tj. sociální inženýři. UComta se tak setkáváme s pojetím vědy jako sociálníhoinženýrství. (Vláda odborníků: nebezpečí pro demokracii,protože lidem řeknou, že by do jejich vlády neměli mluvit,protože pouze oni rozumí společnosti)

Herbert Spence

sociální darwinismus, vývoj společnosti

sociální darwinismus

Spenecer navazuje na Comta přesvědčením, ženaše poznání se musí opírat o empiricky poznatelný svět. Avšakintepretaci smyslově poznatelného světa provádí nazákladě Darwinovy evoluční teorie,kterou aplikuje na společnost.

sociální darwinismus O původu

Darwin ve své práci O původu druhů chápeživočišné druhy jako proměnné, tj. v návaznosti naživotní podmínky prodělává biologický druh proměnu (Kupř.dojde-li k vylovení králíků v lovišti lišek, potombudou přežívat lišky s delšími končetinami, protožepouze ty budou schopny ulovit stále ještě nevylovené (rychlejší)zajíce. Tak v této lokalitě dojde k vývoji druhulišky). Tedy vývoj je závislý na schopnosti adaptace(přizpůsobení).

sociální darwinismus shrnutí

Pokud myšlenku adaptabilityaplikujeme na společnost, potom přežívají právě ve světě tyspolečnosti, které mají vyšší schopnost přizpůsobit seměnícím se podmínkám.

vývoj společnosti Spencer

Uvedenému kritériu adaptability je podřízen ispolečenský vývoj. Společnost směřuje ve svém vývoji k víceadaptabilním formám (liberální společnost), zatímco méněadaptabilní společnosti (příkazové – autokracie, komunismusapod.) jsou odsouzeny k zániku:

formy společnosti Spencer

vojenská a průmyslová společnost

vojenská společnost

Středověká neboli tradiční společnost) –byla to společnost řízená autoritou (řízena z jednohomocenského centra), značně nesvobodná a všechno byloorganizováno kolem válčení. Hlavním cílem této společnostibylo ovládnutí nových teritorií a udržení oněch již nabytých.Tak např. i náboženství mělo vojenský charakter – tvrdádisciplína (např. veřejná pokání, povinné desátky apod.).

průmyslová společnost

Moderní společnost) – je založena naautonomii a nezávislosti členů společnosti. Všude nastupujeindividualismus (tedy ne poslouchat příkazy a zákazy jiných, alechovat se podle svého svědomí, ve středu zájmu není prospěchcelku, ale prospěch jednotlivce). Soužití lidí zde je založenona kooperaci (protože nejsou soběstační), ne na donucování(lidé kooperují, protože se vzájemně potřebují). Vespolečnosti dochází k nárůstu svobody. To platí i o náboženství(individualizovaná spiritualita, úbytek členů velkých církví.)

Ferdinand Tonnies

Napsal dílo „Gemeinschaftund Gesellschaft“ (Společenství a společnost)– zde staví proti sobě tradičníspolečenství a moderní společnost:

Tradiční společenství Tonnies

jedná o takovou společenskou formu, kteráspočívá na neformálních vazbách mající svůj původ v rodinněa úzkých sousedských vztazích. Středověký člověk sezpravidla stýkal s lidmi, které znal. Málokdy se dostal dosituace, že někoho neznal. (Tyto vztahy hodnotí jako stabilní aupřímné.)

Moderní společnost Tonnies

V této společnosti převládají formálnívztahy. Lidé se stýkají s velkým počtem cizích lidí. Tytovztahy vytváří její členové často proto, aby dosahovali svýchegoistických cílů. Tak se lidé navzájem odcizují, protožedruhé chápou pouze jako nástroj vlastních cílů. (Podnikatelédnes pořádají večírky ne proto, aby se zaměstnanci neboobchodní partneři bavili, ale proto, aby to přineslo většíefektivitu práce nebo byly sjednány obchodní kontrakty).

další sociologové

Emile Durkheim, Karel Marx, Max Weber

Emile Durkheim

sociologismus a sociální fakt a vývoj společnosti

sociologismus

Durkheim se rozchází se Spencerem v názoru,že stát je založen na smlouvě mezi lidmi (=individualismus),tedy, že počátkem společnosti bylo svobodné rozhodnutí na soběnezávislých individuí. Podle Durkheima je základem společnostiněco nerozumového, emotivního – totiž solidarita.Lidi nepojí k sobě svobodné rozhodnutí, ale jistá primárnípotřeba, svázanost lidí k sobě zvaná solidarita. Tedyneplatí, že na počátku společnosti zde byli pouze nezávisláindividua, která uzavřela společenskou smlouvu, ale naopak:svobodné individuum vzniká ažvydělením se z původního celku (kmene, rodinnéhospolečenství). Tak proti Spencerovuindividualismu klade Durkheim sociologismus – přesvědčení, žespolečenské celky předchází vzniku individua.

sociální fakt

Sociologismus je založen na teorii sociálníhofaktu, kterým je míněna zákonitost,která není vysvětlitelná ani z fyzické, ani z psychickéhopůsobení, ale pouze z působení sociálního. Příklademsociálního faktu může být sebevražednost v jednotlivýchnáboženstvích a konfesích: (viz spis Sebevražda: Durkheim zdepoukazuje na mimopsychologické příčiny sebevraždy, totiž nasociální vlivy: u Židů a katolíků je nižší sebevražednostnež u protestantů; zatímco katolíci a židé jsou vícekolektivističtí, protestanti jsou více individualizovaní anadměrný individualismus vede k sebevražednosti.

vývoj společnosti Durkheim

Sociologismus – totiž přesvědčení, žespolečenské celky předcházejí individuu – dal základ irozdělení vývoje společnosti. Kritériempro oddělení tradiční a moderní společnosti byla pro Durkheimasolidarita. Typ solidarity oddělujetyto dvě společnosti:

typy solidarity

mechanická a organická

mechanická solidarita

je vlastní tradičnímspolečnostem. Panství představovala malé soběstačné výrobníjednotky. Vzájemnou spolupráci těchto poměrně nezávislýchjednotek muselo násilím zajišťovatnějaké mocenské centrum (král).Jednotu společnosti zajišťovaly hodnoty a normy, které mocenskécentrum vnutilo společnosti. Solidarita (spolupráce) byla tudížmechanicky vnucena.

organická solidarita

je typická pro společnost moderní.Trh je velmi dobře propojen, dochází tak k velmi úzkéspolupráci. Kvůli vysoké dělbě práce je společnost organickypropojená. Všichni závisí na všech.Komplexnost nového systému (odkázanost jedněch na druhých) jepokrokem proti mechanické solidaritě. Stinnou stránkou moderníspolečnosti je však nebezpečí anomie (tj. bez-zákonnosti).Jestliže chybí pevná vláda (která mocí organizuje společnost),může se propadnout do chaotičnosti (anomie).

Karel Marx

Kritika kapitalismu, komunistická společnost, teorie nadhodnoty

Kritika kapitalismu

Karel Marx ještě kritičtěji vystupuje protiindividualismu v sociologii (Spencer), než jak to činilDurkheim. Podle Marxova názoru základemmezilidských vztahů však není spolupráce (Durkheim), ale práce– totiž výrobní vztahy, tj. vztahymezi tím, kdo vlastní výrobní prostředky, a tím, kdo na nichpracuje. V moderní společnosti tak proti sobě vystupujekapitalista (buržoazie) a dělníci (proletariát):

Kapitalisté - buržoazie

se rekrutují z vrstvy měšťanů, kteřízačali kupit peníze; kapitál jsoupeníze, které nejsou určeny ke spotřebě, ale k dalšímuekonomickému zhodnocení – v tomsmyslu je kapitalismus něčím nepřirozeným – je to zbožštěníneboli „adorování“ tj. uctívání peněz. Vlastnictvívýrobních prostředků tedy plyne z uctívání peněz.

dělníci - proletariát

trhu nabízející svou pracovní sílu; ačpracují na výrobních prostředcích, nevlastní je (stejně taknevlastní ani produkty své práce). Je pouze námezdní prac. síla,přičemž jejich mzda neodpovídá jejich výkonu, ale spíšepředstavuje motivační prostředek k tomu, aby ještě zítrapřišli dělníci do zaměstnání. A protože prostředky, jakož ivýsledky práce jsou dělníku odejmuty (profituje z nich pouzevlastník kapitalista), dochází k odcizenílidí: mezi lidmi (z lidí se stávají konkurenti, vůči přírodě:kapitalismus drancuje přírodní zdroje atd

komunistická společnost

Avšak tato situace není dlouhodobě udržitelná,posléze musí nutně dojít k sociálnírevoluci,a tím bude onen nerovný společenský stav odstraněn. Sociálnírevoluce má přinést novou rovnost (už ne formální – rovnostpřed zákonem, jak to učinila Francouzská revoluce), nýbržrovnost výsledků. (Zajištění rovnosti před zákonem jenedostatečné proto, že ten, kdo má majetek si bude moci dovolitvíce než nemajetný – kupř. zaplatit drahou předvolebníkampaň). Soukromé vlastnictví bude zrušeno, zestátněný majetekbude všem sloužit stejně. Tím vznikne společnost skutečněrovných lidí, tj. beztřídní společnost.

teorie nadhodnoty

Odpovídá na otázku, zda je legitimní (tj.ospravedlnitelné) vzít majetek podnikatelům a zestátnit jej. Marxodpovídá, že tento krok je legitimní, neboť nadhodnota – tj.obohacení materiálu (vstupujícího do výroby) na úroveňprodejní ceny výrobku bylo provedeno pouze a jenom prací dělníka(ne podnikatele). Toto obohacení se nazývá nadhodnota.A tato nadhodnota, protože ji celou vytvořil dělník, by mělapřipadnout dělníkovi. Ale dělníkdostává pouze malou část. Velká část zisku jde podnikateli ana rozšíření výroby (aby i v budoucnu rostli ziskypodnikatele). Proto při zestátnění si dělníci vezmou nazpětpouze to, co jim patří.

Kritika Marxovi teorie vývoje osobnosti

Dahrendorf a Masarik

Dahrendorf x Marx

Podle Dahrendorfaje velikost Marxova v tom, že docela jasně popsal tehdejšíspolečnost (pol. 19. stol.), avšak Marx učinil chybu v tom,že předpokládal jediný možný vývojspolečnosti: sociální revoluci.Vývoj v Záp. Evropě však nekončil v antagonismu (bojidvou tříd), ale vedl k vytvoření 3. třídy –byrokratického aparátu (v čele s manažery). Ti zlepšenímpracovních (i platových) podmínek přivedli nejen dělníkyk vyšším výkonům, ale i spokojenosti, čímž otupiliantagonismus mezi třídami.

Masaryk x Marx

rovněž namítl, že Marxem předpokládanárevoluce nikdy neproběhla. Revoluce v Rusku nemohla mítcharakter komunistické revoluce proto, že ta mohla proběhnoutpouze v nejvyspělejších zemích Západní Evropy, kde bylyvelké rozdíly v majetcích kapitalistů a dělníků. V Ruskukapitalismus prakticky neexistoval. Proto šlo o revoluci politickou– o boj o moc dvou politických struktur: bolševíků a menševíků,ne o revoluci sociální, tj. boj přirozeně vyrůstající z poměrůlidí.

Max Weber

Teorie vzniku kapitalismu a moderní vztah ke světu - přírodě a společnosti

teorie vzniku kapitalismu Weber

Podobně jako Marx považoval Weber kapitalismusza zcela zásadní strukturu moderní společnosti. Nicméně Webernehledal příčiny vznikukapitalismu v adorování peněz (jako Marx), alepokoušel se jej vysvětlitz náboženství. Totižporovnával různé náboženství a snažil se zjistit, kteréz nich by bylo nejvhodnějším kandidátem pro zakladatelekapitalismu v novověké společnosti: Židovství? Židé siceměli dostatek peněz, ale protože stáli na okraji společnosti,těžko by mohli prosperovat. Katolíci? Ti (a spolu s nimi i celýstředověk) vycházeli z Aristotela, který považoval touhu pozisku za zlo, hřích (kupř. lichva, tj. půjčování peněz naúrok, byla provozována pouze židy). Ale protestanti – předevšímkalvinisté – měli vhodné dispozice k založeníkapitalismu: Podle kalvinistů člověk je Bohem ke spáse nebozavržení předurčen. Proto svými skutky nemůže nic změnit.(tzv. teorie predestinace= předurčení). Jediné, co lze činit, je ujišťovat se, že ječlověk v Boží přízni, totiž že se mu daří. Protokalvinisté neutráceli, šetřili a investovali. Tak vznikl kapitál– peníze určené k dalšímu zhodnocení peněz.

moderní vztah ke světu - přírodě a společnosti Weber

Kalvinisté se začali chovat ke světu asketickya racionálně. To přineslo odkouzlenísvěta. Odbožštění světaracionalitou a asketismem jej vydalo lidské logice a ekonomice. Světuž není – jako ve starověku a středověku – místem různýchduchovních sil, ale vydal se lidské využitelnosti. Proto seodkouzluje, lze jej pojímat jako zásobárnu energie. Protestantskýasketismus a racionalismus tak svět zbavil všeho kouzla a učinilz něj svět vydaný technickému ovládání.