Reading...
Play button
Play button
Use LEFT and RIGHT arrow keys to navigate between flashcards;
Use UP and DOWN arrow keys to flip the card;
H to show hint;
A reads text to speech;
40 Cards in this Set
- Front
- Back
|
Elejská škola - zastupci
|
Xenofanes z Kolofonu, Parmenides z Eleje, Melissos ze Samu, Zenon Elejsky
|
|
|
Xenofanes z Kolofonu
|
Predchudce Eleatu.
Kritizuje anticke spisovatele, odmita jejich vykresleni bohu. Jeden buh - maximum je jen jedno, ostatni bohove se narodily (neexistovali nekdy) |
|
|
Parmenides z Eleje
|
myslit a byt je totez
zakladatel elejske skoly smyslove poznani povazuje za kriticke |
|
|
Melissos ze samu
|
Neni nic prazdneho, nebot byti prazdneho prostoru je bytim niceho a byti niceho je nebytim.
Pridal Parmenidesovu pojmu byti casove a prostorove nekonecno. |
|
|
Zenon elejsky
|
Dukaz sporem
Podporoval Parmenidese Aporiemi - letici sip, achilleus a zelva Formalni mysleni pred smyslovym. |
|
|
Elejska skola - shrnuti
|
Neexistence nebyti
Paradox vakua |
|
|
Predatomiste - zastupci
|
Empedokles z Agragantu
Anaxagoras z Klazomen |
|
|
Empedokles z Agragantu
|
zakladni 4 latky (koreny) - ohen, vzduch, zeme, voda
hnaci sily jsou dve - laska a nenavist povazovan za eklektika - prebiras jinych lidi myslenky |
|
|
Anaxagoras z Klazomen
|
Slunce - ohromny kamen
Spermata - semena veci NUS - rozum - dava jim vyznam |
|
|
Atomiste - zastupce
|
Leukippos
Demokritos |
|
|
Leukippos
|
Zakladatel atomismu
atomicka teorie - vznikla prehodnocenim uceni predchozich filozofu = krome byti existuje i nebyti (prazdno) Atomy dale nejdou delit. Zachovana jedina jeho myslenka = Nic se nedeje samo od sebe, ale vzdy z nejakeho duvodu a z nutnosti. |
|
|
Demokritos
|
Lidem se slusi vice dbat o dusi nez o telo.
Primarni a sekundarni vlastnosti u vseho vznikleho (hmotnost vs barva) Poznani na svetle (rozumove) a tmave (smyslove) |
|
|
Atomieste - teorie poznani
|
Mnohonásobně jest ukázáno, že nechápeme, jaká je nebo není každá věc ve skutečnosti
|
|
|
Atomisté - Hlavní myšlenky
|
vakuum
atomy ANANKÉ - přírodní nutnost, řád |
|
|
ANANKE - dusledky
|
Neexistence svobody („svobodné vůle“)
Neexistence zodpovědnosti Fatalismus |
|
|
Sofiste - zastupci
|
- ucitele moudrosti
Gorgias z Leontin Protagoras z Abder Thrasymachos Chalkedonsky Kallikles Diagoras z Melu Prodikos z Keu Kritias |
|
|
Gorgias z Leontin
|
Nic neexistuje;
I kdyby neco existovalo, nelze to ponzat; I kdyby neco existovalo a slo to poznat, neslo by to sdelit. - mozna parodie na Parmenida. Neuznaval cnost, dulezitejsi premlouvani a presvedcovani. |
|
|
Protagoras z Abder
|
Meritkem vseho je clovek - veci jsoucich, ze jsou , nejsousich, ze nejsou.
rec - prosba, otazka, odpoved, narizeni Tradicne se stavi do protikladu Sokratovi. |
|
|
Thrasymachos Chalkedonsky
|
Tvrdim, ze spravedlive neni nic jineho nez prospech silnejsiho
|
|
|
Kallikles
|
Moc je pravo
|
|
|
Diagoras z Melu
|
Atheista tehdy, kdyz jeho odpurce porusil prisahu a zustal nepotrestany. Bohove v rozposu s kazdodenni zkusenosti.
|
|
|
Prodikos z Keu
|
Za virou v bohy tedy stoji lidska vdecnost.
|
|
|
Kritias
|
Nabozenstvi chapal jako chytry vynalez vladnoucich, motivovat lidi k vernosti zakonum.
|
|
|
Sokrates
|
Sokratovo filosofovani - prinul k proticeri
Dialektika - umeni rozhovoru, diskuze pouzivani racionalnich argumentu. Soustredil se na zalezitosti na cloveka - "snesl filozofii z nebe na zem" |
|
|
Sokratovsky moralni paradox
|
Kdo cini veci osklive a zle, cini tak neumyslne
Ctnost je vedeni, vlastne popira nerozumnou slozku duse, zaroven take timto popiral i vasen a charakter |
|
|
Sokratovske skoly
|
Megarska skola,
Kynicka skola, Skola kyrenska cili hedonicka |
|
|
Skola kynicka - zastupci
|
Antisthenes z Athen
Diogenes ze Sinopy |
|
|
Antisthenes z Athen
|
Skola kynicka (sokratovska skola)
-radeji bych byl sileny nez abych pocitoval libost. -afroditu bych nejradeji zastrelil kdybych ji mohl chytit, protoze znicila tolik krasnych a vznesenych zen |
|
|
Diogenes ze Sinopy
|
Skola kynicka (sokratovska skola)
Do zivota je reba mit pripraveny bud rozum nebo provaz Vsechny filozoficke systemy se snazil vyvracet nebo negovat. Je to ten, ktery si vydlabal misku z dyne a kdyz videl psa, ze ji bez misky, tak misku zahodil. |
|
|
Skola megarska - zastupci
|
Eukleides - Kdyz reknu, ze lzu, mluvim pravdu?
Diodoros Kronos - Mozne je pouze to, co je nebo bude skutecne, co je neskutecne je i nemozne. |
|
|
Skola kyrenska cili hedonicka - zastupci + rozkose
|
Rozkose telesne pokladali za mnohem lepsi nez rozkose dusevni a bolesti telesne za horsi dusevnich.
Euhemeros-predstava bohu zbozstenim vyznacnych drive zijicich lidi Hegesias - rozkos casto nedosazitelna -> bolest skoro vsude na nas doleha -> nejlepe udela ten kdo se obesi |
|
|
Platon
|
puvodni jmeno Aristokles
Rise ideji - nejvyssi idea je idea nejvyssiho dobra Zak Sokrata Nikdy nesepsal sve myslenky jen Sokratovi, rikal ze filozofie se musi ucit v dialogu, z ktereho vyusti poznani. Nauka o statu (demokracie, aristokracie..) Spolecnost jako velky organismus 3 stavy duse - mysleni, vule, zadostivost, Duse je nematerialni, byla pred narozenim a bude existovat i po teslesne smrti. |
|
|
Dialog Timaios
|
vysvětluje původ světa. Z nejvyššího, věčného a neměnného Jednoho vyplývá emanací rozum a další, nižší bytosti a jsoucna, duše, jež žijí a mění se. Vesmír není věčný a stálý, nýbrž má svůj život a někam směřuje. I lidská duše se podílí na vesmírném rozumu a může se v ekstázi povznést až ke spojení s nejvyšším Dobrem čili Bohem, což je také poslední a nejvyšší poslání člověka.
|
|
|
Aristoteles
|
Ucitel alexandra velkeho
400 knih, pul milionu radku, 143 zname, 47 se zachovalo vyznacne ideje - zlaty stred, rozum, logika zaklad mnoha ved - anatomie, astronomie, biologie, ekonomie.. |
|
|
Struktura Aristotelovych pojednani
|
V uvodu se stanovi predmet zkoumani a poukaze se na sporne otazky
Nasleduej historicke vychodisko Pak nazory podrobuje kriticke analyze pote pristupuje k vlastnimu reseni problemu |
|
|
Spisy analyticke cili logicke
|
Sest spisu
Analytika, organon, pojem, definice, soud, usudek a dukaz |
|
|
Aristoteles a zeny
|
Zena je deformovany muz
|
|
|
Aristotelovo pojeti cloveka a etika
|
Clovek zivocich, nejvyssi dobro blazenost
Cilem - rozvinuti schopnosti dve cesty vlada rozumu nad pudy / zdokonalovani samotneho rozumu |
|
|
Etika nikomachova
|
Moralka je pro dusi totze co zdravi pro telo
|
|
|
3 casti duse
|
Vegetativni - ve vsem zivem
vnimava - zivocich clovek rozumova - clovek |
