• Shuffle
    Toggle On
    Toggle Off
  • Alphabetize
    Toggle On
    Toggle Off
  • Front First
    Toggle On
    Toggle Off
  • Both Sides
    Toggle On
    Toggle Off
  • Read
    Toggle On
    Toggle Off
Reading...
Front

Card Range To Study

through

image

Play button

image

Play button

image

Progress

1/31

Click to flip

Use LEFT and RIGHT arrow keys to navigate between flashcards;

Use UP and DOWN arrow keys to flip the card;

H to show hint;

A reads text to speech;

31 Cards in this Set

  • Front
  • Back
Je aktivita našeho metabolismus předurčena geneticky?
Ano
Existují jedinci, kterým se těchto cílů podařilo dosáhnout i přes jejich genetické limity, přesto přijměme fakt, že tyto výsledky jsou dočasné a z dlouhodobého hlediska neudržitelné. I špičkoví sportovci, kteří se usmívají v časopisech s dokonalou postavou, nevypadají po celý rok tak perfektně, pokud nemají optimální genetické dispozice (a takových je opravdu málo).
Co je metabolismus?
Metabolismus neboli látková přeměna je jedním ze základních procesů v živé hmotě. Zahrnuje všechny chemické děje v organismu a skládá se z mnoha dílčích metabolických pochodů, vzájemně koordinovaných a na sobě závislých. Metabolismus je soubor enzymatických reakcí (metabolických drah), při nichž dochází k přeměně látek v buňkách živých organismů.
Jak dělíme metabolismus?
Anabolické procesy. Vedou k biosyntéze, v níž vznikají nové sloučeniny, obnovuje se živá hmota, vytváří se energetické zásoby pro mechanickou práci nebo probíhají vzájemně nezastupitelné životní procesy v organismu. V biosyntéze vznikají látky určené k rozkladu nebo řízení, tj. enzymy, hormony a mediátory.

Katabolické procesy. Ke všem anabolickým pochodům je potřeba energie. Katabolické procesy zahrnují všechny oxidativní reakce, při nichž se ze sloučenin uvolňuje volná energie.

Amfibolické procesy. Představují jakousi křižovatku, na níž se anabolické a katabolické pochody scházejí. Tato křižovatka je pojmenována podle německého biochemika Hanse Adolfa Krebse - Krebsův cyklus, jinak ještě nazývaná citrátovým cyklem.
Jak probíhá zpracování přijatých živin z potravy.?
Jak probíhá zpracování přijatých živin z potravy.?
Živiny se tráví v žaludku (v ústech minimálně) a převážná část ve střevě pomocí enzymů. Přijaté živiny se hydrolyticky rozštěpí na jednoduché, vstřebatelné složky - makroživiny (jednoduché cukry, aminokyseliny, glycerol a mastné kyseliny).

Jejich další cestou je přesun do cytoplazmy tkáňových buněk. V cytoplazmě tkáňových buněk vzniká:

z glukózy kyselina pyrohroznová (pyruvát)
z mastných kyselin a aminokyselin kyselina acetoctová (acetacetát)

Rozkladný proces makroživin končí v buněčných mitochondriích, kde jsou pyruvát a acetacetát dále odbourávány na společný meziprodukt acetyl-koenzym A (acetyl-CoA), který pak vstupuje do Krebsova cyklu a dýchacího řetězce v podobě kyseliny citronové. V Krebsově cyklu dochází k úplné oxidaci výchozího produktu (pyruvátu, acetacetátu) za vzniku energie, která je využita k syntéze adenosintrifosfátu (ATP), konečným produktem těchto reakcí je voda a oxid uhličitý.
Co je zdrojem energie pro organismus?
Zásobu energie pro buňku představuje glukóza. Mastné kyseliny z tuků jsou méně pohotovými zdroji energie, nejméně pak aminokyseliny. Z nich se energie sice také vyrábí, ale znamená nejpomalejší metabolický proces výroby energie v organismu. Výroba energie z aminokyselin probíhá v rámci nesacharidové tvorby glukózy, nebo výroby ketokolátek.

Všechny zmíněné substráty (glukóza, aminokyseliny, mastné kyseliny a glycerol) je možné ukládat do zásob. Po ukončení absorpce živin střevem se mohou dostávat do krve ze zásobních zdrojů
Jak se energie využívá během svalové práce?
Sval je pro svou práci schopen využít glukózu a mastné kyseliny jako hlavní zdroje energie, z těchto dvou je glukóza pohotovějším zdrojem. Energie se v těle zpracovává v závislosti na intenzitě tělesné aktivity. Pokud je tělesná aktivita velmi intenzivní (posilování), živiny se zpracovávají s nedostatečným přístupem kyslíku do periferních tkání a v tomto případě spalujeme živiny anaerobní glykolýzou. Pokud je tělesná aktivita méně intenzivní (lehká jízda na kole, rychlá chůze a mírný běh), tělo během zpracování živin stačí doplňovat kyslík do periferních tkání a v tomto případě spalujeme živiny aerobní glykolýzou.
Co je aerobní glykolýza?
Aerobní glykolýza
Při práci za přístupu kyslíku jsou jako hlavní zdroj energie využity glukóza a mastné kyseliny. Během určitého intervalu svalové práce s přístupem kyslíku se začíná poměr využití energetických substrátů měnit, nicméně glukóza stále dominuje jako zdroj energie i po dlouhé svalové práci.
Co je Anaerobní glykolýza?
Anaerobní glykolýza
Při práci za nedostatku kyslíku se minimalizuje spalování mastných kyselin a maximalizuje spalování glukózy, jako hlavní energetický substrát je tedy použita glukóza. V momentě, kdy svalu začne docházet kyslík, který pro svou práci nezbytně potřebuje, vzniká sůl kyseliny mléčné (laktát). Laktát, který je odveden do krve a následně do jater, se v tu chvíli stává nesacharidovým zdrojem energie. Z něj se syntetizuje glukóza (v Coriho cyklu), která může být opět použita jako zpětný zdroj energie pro práci svalů nebo pro orgány.
Jak je řízen výdej a ukládání energie?
Hormony.
K čemu je inzulín?
Anabolismus (nabíjení) řídí hormony inzulínu a částečně i somatomediny.

Inzulín snižuje hladinu krevního cukru tím, že transportuje glukózu do buňky. Glukóza je buď zužitkovaná k okamžité spotřebě na tvorbu ATP, nebo je uskladněna do zásob.
K čemu je Somatomedin?
Anabolismus (nabíjení) řídí hormony inzulínu a částečně i somatomediny.
omatomediny jsou růstové faktory IGF, známé jako IGF-I a IGF-II, které mají podobnou molekulární strukturu jako inzulín. Oba faktory působí na buněčné dělení a regulují metabolické děje tukové a svalové tkáně. Díky těmto hormonům spalujeme tuk, rostou nám kosti a chrupavky. Oba růstové faktory vznikají díky sekreci růstového hormonu.
K čemu je Adrenalin, noradrenalin a glukagon?
Katabolismus (vybíjení) je řízen řadou hormonů s opačným účinkem. Většinou zvyšují hladinu glukózy a mastných kyselin v krvi, protože štěpí zásoby, v nichž jsou uloženy. Vylučování těchto hormonů je podpořeno hladověním a zvýšeným výdejem energie, například tělesnou námahou nebo psychickým vypětím.
drenalin, noradrenalin a glukagon štěpí glykogen a zásobní tuky. Adrenalin a noradrenalin připravují organismus na zátěž (stres), aby byl schopen „boje nebo útěku“. Glukagon udržuje konstantní hodnoty glykémie v krvi za podpory glykogenolýzy (rozkladu glykogenu).
K čemu slouží Kortizol?
Kortizol brání funkci inzulínu a podporuje vznik glukózy z bílkovin, které pak v těle ubývají. Umožňuje organismu adaptaci na stres a to tím, že zvyšuje lipolýzu (rozklad tuku) a tvorbu glukózy z aminokyselin. Zvýšená hladina kortizolu vede ke ztrátě svalové hmoty, což se může projevit v případě sportovce, který při vysoké intenzitě trénuje v dlouhých intervalech. Příkladem je trénink v posilovně, kdy není doporučeno intenzivně trénovat déle jak 1,5 hodiny v jednom tréninku. Pokud se snažíme o nabrání svalové hmoty, je dobré po tréninku zařadit sacharidový nápoj, který nám katabolismus, vyvolaný zvýšenou hladinou kortizolu, zastaví.
K čemu je růstový hormon?(STH)
Růstový hormon v přebytku také brzdí účinek inzulínu a štěpí zásoby tuku. Působení STH v organismu může vyvolat příznaky hypoglykémie. Je-li STH vylučován v pravidelných 3,5hodinových intervalech (mimo špičku), vyvolává optimální inzulínový efekt s pozitivními růstovými důsledky. Je-li STH vylučován kontinuálně (ve špičce), přestávají buňky na podnět somatomedinů reagovat. V tomto případě glukóza není buňkami využívána a zdroje energie se přesouvají na potřebu mastných kyselin. Za těchto okolností se velmi dobře spalují tuky a můžeme tohoto efektu velmi dobře využít v době, kdy je STH vylučován nejvíce, tj. ve spánku. Krátce před spánkem je vhodné být už střídmě najezen jen bílkovinnou stravou, která zajistí spolehlivou stimulaci STH.
Co se děje pokud nemám dostatek inzulínu?
Při nedostatku inzulínu se sníží tvorba tuků ze sacharidů a zvýší se jejich spalování vlivem somatotropního a adrenokortikotropního hormonu. Z tukové tkáně se zvýší výdej volných mastných kyselin a jejich hladina v krvi stoupá. Tyto účinky jsou vzhledem k redukčním dietám velmi pozitivní, proto v případě redukčních a racionálních jídelníčků je potřeba držet nízkoglykemizující stravu.
Při nedostatku inzulínu se také snižuje tvorba bílkovin, protože vlivem jeho nízké hladiny se snižuje úroveň bazálního metabolismu. Tento problém se nejvíce týká lidí trpících cukrovkou, ovšem může se to týkat i nízkoglykemické stravy. Určitě tím není řečeno, že racionální výživa je špatná, nebo nevhodná. Pro jeidnce, kteří kondičně cvičí a snaží se nabrat svalovou hmotu, má racionální strava svůj význam, ale je potřeba udržet zvýšenou hladinu inzulínu po tréninku. V těchto případech jsou velmi užitečné potréninkové nápoje s vysokým glykemickým indexem (sacharidové nápoje neboli gainery), které zajistí dostatečné a rychlé vyplavení inzulínu do krve.
Pokud chceme nabrat svalovou hmotu, není vhodné nízkou hladinu inzulínu v krvi po tréninku prodlužovat, protože jinak si zvýšíme tvorbu glukózy jaterní glukoneogenezí z aminokyselin, a tím zvyšujeme katabolismus svalů.
Co je Bazální (klidový) metabolismus (BM)
Jedná se o základní přeměnu pro život nezbytných funkcí (srdeční akce, dýchání, činnost mozku, funkce všech ostatních orgánů apod.) za klidových podmínek. Bazální metabolismus se nejvíce podílí na celkovém výdeji energie, jeho výdej se pohybuje v rozmezí 55 - 75 % celkového energetického výdeje. Z toho vyplývá, že tvoří největší část energetického výdeje během dne. Rychlost bazálního metabolismu je řízena hormonem štítné žlázy tyroxinem a závisí na mnoha faktorech
Jaké faktory ovlivňují úroveň bazálního metabolismu?
Věk, pohlaví a množství aktivní svalové hmoty jsou hlavními faktory ovlivňujícími úroveň bazálního metabolismu.

S rostoucím věkem se bazální metabolismus snižuje. Úroveň bazálního metabolismu dvacetiletého člověka je úplně jiná než úroveň člověka v seniorském věku. Úměrně s věkem jsme nuceni se s ohledem k našim metabolickým podmínkám více hýbat.

Muži mají bazální metabolismus vyšší než ženy (o 5 - 10 %). Vzhledem k tomuto faktu jsou muži při redukčních dietách zvýhodněni.

Vyšší podíl svalové hmoty zvyšuje úroveň bazálního metabolismu. Sportovec - kulturista, který disponuje velkým podílem svalové hmoty, má vyšší bazální metabolismus oproti běžné populaci. Kulturisté to mají jednodušší i v redukční výživě, protože jejich velké množství aktivní svalové hmoty jim usnadňuje spalování triacylglycerolu (tuku). Z uvedeného vyplývá, že čím bude vyšší poměr Vaší aktivní svalové hmoty, tím lépe se Vám bude tuk spalovat.
Jaký vliv mají drastické diety na bazální metabolismus?
šem ženám a mužům, kteří podstupují drastické diety, pro vylepšení postavy doporučuji, aby se nedrželi nízkoenergetických a nízkobílkovinových jídelníčků, které vedou ke ztrátě aktivní svalové hmoty. Snížená aktivní svalová hmota se negativně odráží na úrovni bazálního metabolismu, kdy dochází k jeho snížení a energetickému plýtvání.
Můžu nějak úroveň bazálního metabolismu ovlivnit?
Úroveň bazálního metabolismu je z velké části dědičná. Pokud jsme smolaři, že naši rodiče a prarodiče mají utažený bazální metabolismus, můžeme počítat s komplikacemi spojenými nejen s nadváhou. Tyto faktory bývají obvykle ovlivněny našimi předky, kteří si procházeli abnormálními životními podmínkami, jako jsou hladomory a koncentrační tábory. Tyto podmínky nám z dlouhodobého hlediska dovolily nastartovat úsporný gen, který novodobě řídí rychlost bazálního metabolismu.
Velký podíl na úrovni bazálního metabolismu má také rasa. Například Číňané a Indové mají nižší úroveň bazálního metabolismu než lidé kavkazoidní (což jsou i Evropané).
Můžou emoce ovlivnit organismus?
Veškeré emoce se odrážejí na našem bazálním metabolismu. Úzkost a nervové vypětí zvyšují bazální metabolismus. Pokud se v práci naštveme na šéfa, tak je pravděpodobné, že během krátké doby, až se stresová situace uklidní, dostaneme hlad. Naopak při apatii a skleslosti se úroveň bazálního metabolismu snižuje.
Jaké hormony ovlivňují úroveň bazálního metabolizmu?
Největší podíl na úrovni bazálního metabolismu mají hormony štítné žlázy a dřeně nadledvin. Zvýšená hladina hormonů štítné žlázy zvyšuje bazální metabolismus a naopak. Zvýšená nebo snížená hladina hormonů v dřeni nadledvin ovlivňuje tonus vegetativního nervstva. Snížená hladina katecholaminů (adrenalin, noradrenalin, dopamin) snižuje bazální metabolismus a naopak.
Jak působí teplota na úroveň bazálního metabolismu.
Velký vliv na úroveň bazálního metabolismu má teplota organismu. Během zvýšené teploty o 1 °C se zvyšuje bazální metabolismus asi o 14 %, z čehož lze logicky vyvodit, že zvýšená aktivita příznivě ovlivňuje úroveň bazálního metabolismu a celkový energetický výdej.
Co trénink a bazální metabolismus
Úroveň bazálního metabolismu ovlivňuje regenerace organismu. V prvních 13 hodinách po výkonu se bazální metabolismus zvyšuje až o 23 % a v dalších 48 až 72 hodinách o 10 %.
BM a klimatické podmínky?
Klimatické podmínky mají velký vliv na úroveň bazálního metabolismu. V chladu se bazální metabolismus zvyšuje a naopak. Z těchto důvodů není dobré být nabalený v teplém prostředí, protože tímto způsobem se snižuje úroveň bazálního metabolismu - tělo není nuceno vyrábět větší množství tepla.
Co jsou substrátové cykly?
Lidský organismus má vynikající schopnost vytvářet teplo a pomocí tepla se zbavovat přebytku energie. Mechanismus prázdných cyklů snižuje díky svým termoregulačním účinkům účinnost ukládání energie v chemických vazbách organismu. Tento mechanismus je v podstatě křižovatkou mezi substrátem (glukóza, mastné kyseliny a aminokyseliny) a produktem (energie, oxid uhličitý a voda). Křižovatka stahuje přebytečnou energii a přeměňuje ji do formy tepla.
Naproti tomu u osob s nedostatečným příjmem potravy dochází k potlačení prázdných cyklů a tím se ušetří energie, i když za cenu menší výroby tepla. Jedinec, který má narušené prázdné cykly, může tloustnout i při minimálnímu energetickému příjmu. Tyto prospěšné prázdné cykly lze narušit různými drastickými dietami a hladovkami. Jakékoliv hladovění má negativní dopad na metabolické procesy. Prázdné cykly dále mohou být narušeny velkým množstvím tepla a častým pobytem v teplém prostředí. Proto i vysoké množství podkožního tuku a nadměrné oblékání vede k omezení prázdných cyklů. Naopak pravidelné otužování a určité druhy meditace (jóga) prázdné cykly mohou podporovat.
Jak probíhá výdej tepla po zátěži?
Je všeobecně známo, že během pohybové aktivity se zvyšuje teplota organismu. Už víme, že pokud se teplota organismu zvýší o 1 °C, bazální metabolismus se zvýší o 14 %. Tento stav přetrvává ještě několik desítek minut po tréninku, než se teplota vrátí do normálního stavu. Tento mechanismus ovšem zajímá sportovce, kteří se snaží redukovat svůj podkožní tuk tréninkem. Aby zvýšená teplota mohla proběhnout, je zapotřebí energetického substrátu. Hlavním energetickým substrátem pro udržení zvýšené tělesné teploty jsou mastné kyseliny. Spalování mastných kyselin (β-oxidace mastných kyselin) však probíhá za určitých okolností správného stravování, protože jejím řídícím hormonem je hormon senzitivní lipáza (HSL). Pokud si chceme udržet termické spalování, je doporučeno přijmout sacharidové jídlo se zpožděním. Sacharidy jsou okamžitým impulzem k vyplavení inzulínu a tento hormon inhibuje HSL a v důsledku toho může být rozklad tuku zpomalen. Proto každému sportovci, který usiluje o redukci podkožního tuku, je doporučeno přijímat po tréninku pouze proteinový nápoj. S plnohodnotným jídlem je doporučeno vyčkat dalších minimálně 45 minut po přijmutí proteinu.
Jaký dopad má na baz. met. onemocnění štítné žlázy?
Pokud někdo trpí onemocněním štítné žlázy, je vzhledem k optimálním metabolickým drahám velice handicapován. Během neléčené snížené funkce štítné žlázy (hypotyreózy) se činnost metabolismu snižuje. Člověk trpící hypotyreózou nemůže očekávat pozitivní výsledky při redukci tělesného tuku, hypotyreóza vede spíše k nadváze.

Během neléčené zvýšené funkce štítné žlázy (hypertyreózy) reaguje člověk zvýšeným tempem metabolismu. Takový člověk se v nadměrném množství stravuje a netloustne. Člověk trpící hypertyreózou nemůže očekávat pozitivní výsledky v nabírání svalové hmoty.
Jaký dopad má mellitus a inzulínová rezistence na BM?
Pokud někdo trpí cukrovkou, je velice znevýhodněn. Cukrovka a inzulínová rezistence se negativně projevují v metabolismu sacharidů. Za těchto okolností člověk trpící cukrovkou nemůže očekávat, že jeho tělo bude reagovat pozitivně. Lidé s cukrovkou trpí nedostatkem energie v buňkách, mají sníženou proteinovou syntézu (viz změny metabolismu při nedostatku inzulínu), takže tréninkové výkony nebudou tak uspokojivé jako u zdravého člověka. Přes tento handicap je doporučeno vykonávat fyzickou aktivitu. Fyzická aktivita podporuje citlivost inzulínových receptorů, čímž zlepšuje stav glykémie v krvi. Trénující jedinec s cukrovkou by měl respektovat fakt, že z něho nebude filmový svalovec.
Jaký vliv má hypertenze β-blokátory na bazální metabolismus?
ypertenze je onemocnění, které se projevuje zvýšeným arteriálním tlakem nad 140/90 mm Hg (v závislosti na pohlaví a věku). Pokud jsou u pacienta známky orgánového poškození, nasazují se léky typu diuretik, β-blokátory, vazodilatátory, ACE inhibitory. β-blokátory mají velkou nevýhodu vzhledem k úrovni bazálního metabolismu. Snižují tonus sympatiku a tím klesá aktivita hormonů, která má vliv na úroveň bazálního metabolismu. V těchto případech jsou lidé náchylnější k nadváze.
Mají sportovci jiný metabolismus? Popřípadě jaký?
Hodnoty uvedené výše jsou určeny běžné populaci, u sportovců dochází k odlišnostem vzhledem k povaze sportovního výkonu. V případě vytrvalostního sportovce se běžný energetický výdej pohybuje mezi 19 000 - 29 000 kJ, tudíž se jedná o úplně jiný typ jedince, který se naprosto vymyká běžné populaci. Vlivem vysokého energetického výdeje se snižuje bazální metabolismus a termický účinek stravy sportovce. Naopak se zvyšuje energie vydaná mechanickou prací a pozátěžovou termogenezí.
Níže uvedené hodnoty jsou platné pro vrcholové sportovce:

bazální metabolismus sportujícího muže je v průměru snížen z 60 - 75 % zhruba na 35 % z celkového energetického výdeje
tělesná aktivita a tvorba tělesné teploty (termogeneze) sportujícího muže jsou zvýšené z 15 - 30 % zhruba na 50 % z celkového energetického výdeje
termický účinek stravy (postprandiální termogeneze) sportujícího muže je snížený z 10 % na 5 % z celkového energetického výdeje
pozátěžová regulační termogeneze sportujícího muže je dvojnásobná oproti běžnému jedinci
Jak vypadá metabolismus během spánku?
Spánek slouží jako prostředek k regeneraci a reparaci organismu. Ve spánku jsou zvýšené anabolické procesy, protože spánek má konzervační funkci střádání energie. Během spánku je tělo přepnuto do regeneračního modu a zotavuje se - dochází ke zvýšení syntézy bílkovin a energetických rezerv v těle. Z těchto důvodů spánek využíváme k růstu svalů a navýšení energetických rezerv. Bez dostatečného spánku nemůžeme očekávat pozitivní výsledky v posilování.

Metabolismus je ve spánku snížen v průměru o 15 %. Je to způsobeno tím, že během spánku je snížena výroba tepla v těle a v mozku (termogeneze). Tento efekt můžeme pozorovat, když se ráno probudíme a je nám zima, nebo cítíme mírný chlad. To ovšem trvá do doby, dokud tělo nezvýší termoregulaci vlivem zpracování potravy. Ztráta energie během noci není extrémně vysoká a stačíme ji doplnit vydatnou snídaní. Při zpracování potravy opět dochází k termogenezi - zvyšuje se výroba tepla, energetická spotřeba pro trávení a funkci organismu. V těchto procesech opět dochází ke zvýšení metabolismu. Z uvedených důvodů je velmi důležité nevynechat snídani, která je společně s potréninkovým jídlem nejdůležitější součástí denního příjmu stravy.